Dějiny národa Českého - KUNRATICKÝ HRAD-SÍDLO KRÁLE VÁCLAVA IV.

  Nový hrad u Kunratic, nebo také Hrádek, jak se v době jeho rozkvětu tento významný hrad nazýval, dal stavět syn Karla IV., římský a český král Václav IV. Byl stavěn mezi léty 1411 až 1412 a byl v té době cca necelou hodinu cesty od Prahy. Hrad měl ve své době dva paláce s hranolovou věží, padacím mostem. Měl taktéž dvě vstupní brány oddělené velkým příkopem. Hrad byl spíše loveckým sídlem jeho královské milosti Václava IV.

  Uvnitř hradu byl reprezentační sál, který měl na svou dobu mimořádně velký krb, kde patrně Václav IV. často odpočíval. Král na tomto hradu nálezal vytoužený klid, který mu královský palác v Praze nedopřával. Boj mezi šlechtou a církví krále natolik vyčerpával, že Hrádek u Kunratic se stal pro Václava ůtočištěm a vlastně domovem. Původní název hradu zněl Wenzelstein. tedy podle samotného krále Václava IV. Tím se chtěl vlastně Václav IV. rovnat svému otci, který jak víme často nazýval hrady podle svého jména-viz Karlštejn, Monte Carlo, či Karlovy Vary atd. Král zde často lovil a pořádal bujaré hostiny, kde se scházela spíše nižší šlechta, kterou král Václav upřednostnoval.

  V době, kdy v Praze vypuklo povstání a vlastně první pražská defenestrace, tedy 30. července LP 1419, dlel král Václav IV. právě na svém Hrádku, Tady se dozvěděl o vzbouřeném pražském lidu, který vedl kazatel Jan Želivský na Novoměstskou radnici, tedy na dněšní Karlovo náměstí, kde bylo posléze vyhozeno z okna 11 konšelů. Václava tato zpráva dovedla přímo k nepříčetnosti. Král ve vzteku dokonce málem probodl i jednoho ze svých věrných milců. Posléze přímo v reprezentačním sále podle osobního lékaře král Václav IV. prodělal patrně první mozkovou mrtvici, kterou ale ještě přežil. Ne však na dlouho. O několik dní později přišla další, a té 16. srpna král Václav IV. již podlehl.

  Stalo se v podvečer na Novém hradě u Kunratic. Zpráva o smrti krále nikoho příliš nezajímala, v Praze totiž probíhala doslova revoluce. Lidé brali útokem vše, co se jim postavilo do cesty. Mrtvé tělo krále Václava IV. bylo tajně převezeno na Zbraslavský kláštěr. Teprve o několik týdnů později byl král Václav IV. pietně pochován a jeho tělo bylo pohřbeno v rozestavěné katedrále sv. Víta v Praze.

  Netrvalo příliš dloiuho a hněv zejména husitského radikálního křídla vzal útokem i Kunratický Nový hrad. 17. prosince LP 1420 byl hrad nejdříve obléhán a následně vypálen a zcela zničen radikálním vojevůdcem Janem Žižkou z Trocnova. Kdysi osobní strážce krále Václava IV. Jan Žižka tento v té době výjmečný a krásně zdobený hrad žel bohu neušetřil, což byla velká a nenahraditelná škoda. Po kdysi honosném a reprezentačním hradu zbylo jen torzo, které dodnes mohou návštěvníci v Kunratickém lese spatřit.

  Husitská revoluce, která pokračovala až do rozhodujícího střetu mezi radikálními husity a českou šlechtou věrnou císaři Zikmundovi Lucemburskému, trvala až do 30. května LP 1434. Nakonec sice porážkou husitů skončila, ale během ní jsme přišli o některé opravdové svosty, hrady, paláce, kláštery a kostely. Kunratický hrádek byl patrně prvním, ale bohužel nejcennějším. Neměl nikdo zájem jej přebudovat a jeho slávu posléze obnovit? Musím napsat, že ani jeden panovník, šlechtic ani samotná církev nikdy hrad opravit nechtěla. Což je bohužel smutný fakt. Zbohatlá církev se jen a hlavně v dnešní době přiživuje na stavbách, které nikdy nefinancovala, viz Katedrála sv. Víta. A co víc, uvádí ji jako svůj majetek. I přesto, že v Kunraticích již žádný hrad nikdy nenajdete, tak procházka v tomto krásném lese stojí zato.