Dějiny národa Českého - LÁMÁNÍ KOLEM
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
Jen pro silné nátury
V dobách středověku, ale i raného novověku, byly tresty smrti na denním pořádku. O výši trestu většinou rozhodoval příslušný panovník, šlechtic nebo i rychtář daného města. Před samotnou popravou, kterou si většinou nešťastník hradil sám, byl ještě odsouzenec vyslýchán a tvrdě mučen. V době knížecích Přemyslovců se u nás rozmohl trest, který by se dnes z našeho pohledu dal nazvat "zvrácený", a to lámání kolem.
Exekuce spočívala v rozlámání kostí všech končetin, ale i trupu. Tato "hororová" poprava trvala většinou i několik hodin, než odsouzenec zemřel, nebo byl nakonec sťat mečem. V Čechách byl takto odsouzený člověk nejdříve položen na holou zem a přivázán ke čtyřem dřevěným kolíkům nebo zvláštní konstrukci ve tvaru kříže. Posléze ho mistr kat podložil deskami, aby se snáze končetiny přerážely a potom na něj z výšky cca dva metry pouštěl těžké kolo, které ho nakonec rozmačkalo a usmrtilo. Pokud toto přežil, byl nakonec sťat mečem. Při popravě lámání kolem bylo přítomno mnoho obžalovaných, tak, aby viděli jak dopadnou, pokud se sami k zločinu nepřiznají.
Lámání kolem se začalo používat už v dobách starého Říma. První, kdo byl takto popraven, byla vlastně žena. Jmenovala se Kateřina Alexandrijská a žila okolo roku 300 našeho letopočtu. Legendy o ni píší, že byla snad egyptskou princeznou a stala se poustevnicí. Dalším takto popraveným je v českém prostředí velice dobře známý sv. Jiří, jenž prý bojoval z drakem. Ale daleko spolehlivější zprávou pro nás je, kdy a kde se tento trest smrti písemně podloženě začal používat. Bylo to zcela jistě za dob královského rodu Merovejců v dnešní Francii. Podle písemných zpráv se takto trestal jen ten nejtěžší zločinec.
Na naše území se tento druh trestu smrti dostal až za vlády knížete Soběslava I., někdy okolo roku 1130. Jako první byl podle současného kronikáře takto popraven lapka a mordýř Jaroslav , který svůj zločin páchal nedaleko dnešního Šáreckého údolí v Praze, kde přepadal a zabíjel obchodníky vzácným zbožím.
V Dalimilově legendě se třeba můžeme dočíst, že byl takto popraven mýtický hrdina a válečník Ctirad, jenž byl takto odsouzen Vlastou na hradě Chrastev, tedy Vyšehradě. Vzhledem k tomu, že tato historie je spíše mýtická, tak bych se spíše přiklonil k datu 1130., tedy k době knížete Soběslava I. Daleko více, než li u nás, byl ale tento trest smrti používaný zejména v dnešním Německu a Francii. Tam se takto trestali "kacíři".
Je zajímavé, že třeba v takové Anglii, která byla v určitých středověkých dobách daleko drsnější, se tento způsob popravy nepoužíval vůbec. A to dokonce ani za krvavého krále Eduarda I. Ve střední Evropě se tento způsob popravy přestal používat až v 18. století. Nejdéle se se udržel v Prusku, kdy byl posledním takto odsouzeným zločincem popraven jistý nehodný rychtář města Frombork roku 1841. Město se dnes nachází již na území Polska. Na závěr bych chtěl ještě napsat, že původní rozsudky 27. českých pánů, kteří byli popraveni dne 21. června LP 1621 zněl-lámání v kole. Nakonec se ale císař a král Ferdinand II. Habsburský rozhodl trest všem zmírnit.
