Dějiny národa Českého - LEDŇÁČEK V TOČENICI
www.inadhled.cz Autorka Jitka Čížová
Rytířský řád českého krále Václava IV., nazvaný podle řádového odznaku, šátku s uzlem,neboli točenice, byl pravděpodobně založen 1. května na den svatého Jeremiáše během říšského sněmu v Chebu na jaře 1389. Zhruba v té době se staví i hrad Točník, který, jak název napovídá, mohl být řádovým hradem.
Založení Řádu točenice se neslo v duchu romantických rytířských ideálů oblíbených u evropských královských dvorů během 14. a 15. století. Dvorská kultura vyžadovala, aby vladař a jeho blízcí naplňovali představu šlechetných ochránců žen, poddaných a hlavně křesťanské víry.
Symbolika točenice, tedy pruh látky, který je spirálovitě přetočený a tvarovaný do kruhu s uzlem a volně rozevlátými cípy, nejčastěji zobrazován v modré barvě, zřejmě jako symbol nebeské klenby, jaký má tradičně plášť panny Marie. Točenice je metaforou pevného vztahu a jako ,,uzel lásky" představuje závazek a soudružnost. Někdy je točenice vyobrazena i v bílé barvě, dost možná jako symbol lásky lidské, nebo lásky k Bohu.Točenice je také chápána jako rouška svaté Veroniky, či dráha Slunce po nebeské klenbě. Kruh sám o sobě je vnímán jako mystické spojení začátku a konce. Tak či onak, odkrývání mnoha vrstev symbolů bylo ve Václavově době oblíbenou hrou. Šlo o symbolické vnímání světa.
V točenici bývá zobrazen ledňáček, který symbolizuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista o jarním Božím hodu velikonočním. Ledňáček je také symbol věrnosti inspirovaným příběhem z Ovidiových Proměn, kde bohové proměnili věrnou Alkyoné a jejího manžela Kéýka v ledňáčky, aby zůstali spolu. Další významnou rovinou ledňáčka je rituální očista v lázni, tedy duchovní očista těla. Kandidáti na přijetí procházeli rituály, jejichž cílem bylo očistit duši bděním a modlitbami a rověž očistou těla v koupelích.
Zajímavou symboliku najdeme na znaku Řádu točenice se dvěma ledňáčky umístěném nad vchodem do kaple ve Staroměstské radnici. Písmeno E, umístěném ve znaku, symbolizovalo ve staroněmeckých textech Boží zákon. Podobně se používalo i písmeno W, symbolizující světský řád. Král Václav je v některých rukopisech do písmene často uvězněn jako provinilec do klády. Což může znamenat, že král je vázán božím a světským zákonem. Diví muži v točenici mohou pak představovat svázání divokosti člověka Božím zákonem a moudrostí. Inspirací Václava k založení řádu mohl být i vojenský Řád svatého Antonína Poustevníka, který v roce 1382 založil otec první Václavovy manželky Johany, rýnský falckrabě Albrecht Bavorský, a to za účelem spojenectví proti osmanským Turkům.
Po Václavově smrti byl český řád nadále udělován českými králi. O tom máme doklad v podobě nástěnné malby dochované ve Svatováclavské kapli katedrály svatého Víta. Na západní stěně kaple je vyobrazen král Jindřich Ptáčník, který vítá knížete Václava na říšském sněmu v Řezně. V popředí jsou namalovány dvě postavy, které mají na pravé noze těsně pod kolenem uvázanou točenici. Rytíř nalevo v zlatě lemovaném červeném šatě má pod pravým kolenem na žluté punčoše přivázanou zelenou točenici. Nápis i erb identifikují Matouše Popela z Lobkovic, jako velkopřevora řádu svatého Jana Jeruzalémského, a vpravo pod druhým rytířem v částečně zlatém rouchu se žlutou točenicí uvázanou na pruhované punčoše je zobrazen čtvrcený erb se dvěma johanitskými kříži.
A na závěr jedna zajímavost. Zikmundův věrný druh, uherský šlechtic Mikuláš II. Gorjanský, byl členem obou řádů, jak točenice, tak i draka ( řád založený králem Zikmundem). Dokládá to listina vydaná roku 1416, kde jsou znaky obou řádů propleteny.