Dějiny národa Českého - LIDOVÝ ZVYK - PŘÁSTKY
www.inadhled.cz Autorka: Jitka Čížová
Také někdy přemýšlíte,co dělali naši předkové za dlouhých zimních večerů? Někde se drhalo peří do duchen či výbavy a jinde byli takzvané,,přástky". Ty měli v oblibě převážně děti, protože dospělí při práci nejen vzpomínali,ale vyprávěli se staré příběhy a pohádky.
Co to vlastně ty ,,přásky " byly? Ženy a dívky z vláken jemných jako hedvábí předly lněné nítě. Len se napřed sklidil, namokřil, oškubal a nakonec drhnul. Často se scházely v jednom stavení, a to z úsporných a společenských důvodů.Jedly se křížaly, zpívalo se a povídalo. Někdy se pozvala i muzika a leckdy také vznikl základ nového manželství. To proto, že se účastmnili i muži.
To se ale nelíbilo mravokárcům,kteří často a rádi zakazovali takovéto ,,veselí". Jistý pobělohorský kněz Chanovský to ale vyřešil po svém. Začal tyto ,,přástky " navštěvovat a řídil zábavu. Dával lidem hádanky z Bible, vedl rozhovory a také předčítal. Dívky a děvečky mívaly od matky či hospodyně přikázáno, kolik lnu mají ten den upříst. Běžná přadlena dokázala za hodinu upříst 60 až 100metrů příze. Nejpilnější přástevnice byla vyhlášena královnou ,,Dlouhé noci" a o půlnoci dostala velký vícepatrový staročeský ,,vrkoč".Ten se skládal ze sladkého pleteného věnce jako podstavce a v něm byly zapíchané špejle s ovocem, na něm další věnec a na něm jablko s ratolestí.
Přástky trvaly s malými přestávkami až do jara ,tedy do 25 března ,kdy ,,Matička Boží kuželíček složí", a bylo zapotřebí každé ruky na poli. Kolovraty se uklidily na půdy a začal běžný život na poli a ve stavení.
