Dějiny národa Českého - MAGDEBURK-SASKO-ANHALSKO. SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO

  Přestože žádný soudobý pramen výslovně nezmiňuje přítomnost Přemyslovce v Magdeburku, lze tuto skutečnost víceméně předpokládat. Je jisté, že zde byl kníže Boleslav I., o jehož zahraničních cestách víme pramálo, snad někde ve staré Otově falci nad tokem Labe nalezl útočiště jiný Přemyslovec kníže Jaromír vypuzený začátkem roku 1003 z Čech. A možná, že tu nějaký čas pobýval i další významný Přemyslovec Oldřich. Jisté však je, že zde najisto přebýval druhý pražský biskup Vojtěch Slavníkovec, mezi lety 972-981 v proslulé katedrální škole.

  Věhlas Magdeburku se začal psát ještě před nastoupením slavného císaře a německého krále Oty Velikého. Když si z otcovy vůle bral roku 929 za ženu Edgithu, dceru anglosaského krále Edvarda, dostala princezna a budoucí královna jako svatební dar právě město Magdeburk. Za 37 let, které strávil na královském trůně, pobýval Ota Veliký v Magdeburku více než dvacetkrát a učinil z něj centrum politických zájmů, a tak trochu i centrum svaté říše římské. Z původní hraniční pevnosti karolínské říše se tak postupně stal ,,nový Řím".  Pouhý rok po svém nástupu v roce 937 založil Ota v Magdeburku benediktinský klášter sv. Mořice (Mauricia), který se měl stát misijním centrem pro nové dobývané slovanské oblasti od Labe.

  Pozůstatky klášterního kostela jsou někdy ztotožňovány ze základy odkrytých staveb na dnešním Dómském náměstí, spíše je však lze hledat pod dnešní katedrálou. V roce 946 byla v klášteře pohřbena Otova první manželka Edgitha, také sám král projevil přání spočinout po smrti v Magdeburku. 

  Jen velmi obtížně a až po mnoha letech Ota Veliký prosadil zřízení magdeburského arcibiskupství, církevní metropole "Sclavinie" slavnostně ohlášené po vítězné bitvě nad Maďary na Lechu, kde bojoval i český kníže Boleslav v roce 955. Velký arcibiskupský chrám označovaný jako nova basilica Ota začal v Magdeburku stavět už záhy po vítězství na Lechu. Podobně jako Karel Veliký v případě Cách nechal Ota Veliký na výzdobu kostela dopravit přímo z Itálie mramorové antické sloupy. Otův dóm byl bohužel zcela zničen požárem na počátku 13. století a na jeho troskách vyrostla proslulá gotická katedrála, která se dostavěla až v roce 1520 do dnešní úplné podoby. Také zástavba panovnické rezidence dávno již zanikla, její součástí mohl být kostel, který se nacházel na náměstí severně od dnešní katedrály. 

  Dovoluji si poznamenat, že město Magdeburk je často připomínán i s českou historií, a to nejen s Přemyslovskou.

Na obrázku: Katedrála v Magdeburku v současné podobě.