Dějiny národa Českého - MALOSTRANSKÉ PIVOVARY

   V dávných dobách bývalo v pražských pivovarech veselo. A co jich na Malé Straně bylo! Pravdou ale je, že malostranské pivo odedávna nestálo za nic. A jak už Bohuslav Balbín v 17. století poznamenal, tamní sladovníci sami to doznávali, ale vymlouvali se, kdykoliv jim to bylo vytýkáno, že za to nemohou. Sváděli to na Berounku, která teprve u Zbraslavi vtéká do Vltavy, tradice, že její voda s Vltavou se špatně směšuje. Voda z Berounky je prý načichlá puškvorcem a padá na jazyk.

  Proto snad na Malé Straně bývaly pivovary tři, a to blízko sebe. Z těch jediný U Svatého Tomáše se zachoval až do našich časů, ale druhé dva zanikly v 19. století. Jeden z nich stával U Splavínů a táhl se z Malostranského náměstí až do Josefské ulice-tedy na východní stranu zrovna vedle Malostranské radnice. Jeho průčelní budova s krásným obrazem "Nanebevzetí Panny Marie" obrácená k Hradčanům, ještě sice stojí, ale pivovarské stavení, jenž se nacházelo na opačné straně, dávno už je zbořeno, neboť více jak 80 let. stojí na tomto místě škola u svatého Tomáše a Mikuláše.

  Třetí pivovar stával v domě U Klíčů, název je odvozen od domovského štítku, kde byl skutečně zlatý klíč. Také průčelí celé budovy bylo obráceno na Malostranské náměstí, ale ke straně severní, kdežto vlastní pivovar nacházel se až ve dvoře domu, kterým se procházelo až na rozhraní Karmelitánské a Prokopské ulice. Ale nebyl to majetek zrovna nejšťastnější. L.P. 1503 náležel konšelu Matěji Rázovi, který byl tajně sťat z neznámé a patrně chabé příčiny. Jeho dcera, provdána za staroměstského měšťana Moučka, byla už předtím upálena s třemi měšťkami a jakousi židovkou, že prý otravovala lidi.

  Konečně L.P. 1574 dostal se tento majetek za císaře Maxmiliána II. do držení Jiřího Schlüsserbergra, jenž ke cti svého jména na dům ozdobil novým štítkem se zlatým klíčem. Na počátku 17. století býval pivovar U Klíčků v držení sládka, který byl mistr nad mistry. Jeho chasa sice musela vše k várce připravit, ale hlavní přípravu sladu a vlastní várku sládek nesvěřil nikomu. Měl svůj zvláštní recept a nikoho nechtěl zasvětit do jeho tajností. Není proto divu, že hospoda bývala plná, protože pivo bylo jako křen.

  Pivovar U Splavínů neměl za sebou takovou slavnou minulost. Ale že sousedil s mastnými krámy, bývalo v něm údajně hostů dost. Chodívali tam většinou řezníci, kteří se v něm scházeli a smlouvali se o cenách. Slavná doba Malostranských pivovarů však brzy zanikla a dnes je to jen legenda. Pivo se ale v Praze vařit nepřestalo, jen se posunulo o několik metrů dál, tedy na Smíchov a na druhý břeh Vltavy do Bráníka. Dnes je pivo národní tradicí a Češi jsou ve vaření piva patrně nejlepší na světě-tak na zdraví.

Na obrázcích: Jeden z kotlů na vaření piva-pohled na Malou Stranu v době císaře Maxmiliána II. Habsburského.