Dějiny národa Českého - MARIE TEREZIE, 2.díl

 Zakladatelka povinné školní docházky.

  Marii Terezii s pomocí Anglie se podařilo dojednat mír s pruským králem Friedrichem II. za cenu ztráty Slezska. Koncem LP. 1742 pak rakouská armáda znovu obsadila Prahu,. Následující rok 29. dubna, byla Marie Terezie slavnostně uvítána v české metropoli a 12. května byla v katedrála sv. Víta korunována na českou královnu. Svatováclavskou korunu ji vložil na hlavu olomoucký arcibiskup Jakub Arnošt z Lichtenštejna. Pravdou ale je, že Marie Terezie nikdy k české zemi nijak nepřilnula a dokonce svatováclavskou korunu nazvala "šaškovská čepice". 

  Se ztrátou Slezska se však Marie Terezie odmítla smířit. Novou naději vzkřísil moravský šlechtic a obratný diplomat kancléř Václav Antonín Kounic, který prostřednictvím milenky francouzského krále Ludvíka XV. (řečeného král Slunce), půvabné a velmi chytré madam Pompadoure, sjednal Rakousku mocného spojence v podobě silné Francie. Pomoc přišla i od ruské carevny Alžběty I.

  LP. 1757 vpadl Friedrich II. do Čech a obléhal Prahu. Maršál Leopold Daun zatím zformoval rezervní armádu a 18. června LP. 1757 porazil Prusy u Kolína, Marie Terezie byla vojenským úspěchem nadšená. Pravdou je, že se za nějaký čas karta obrátila a prusky král Friedrich II. porazil zase rakouské vojsko, kde se do čela armády postavil neschopný bratr Františka Štěpána Lotrinského Karel Lotrinský. Od té doby Marie Terezie vsázela už jen na vojevůdce Dauna a Laudona.

  Za panování Maie Terezie začala dlouhá a radikální proměna monarchie v moderním centralizovaném státu s novou zemskou správou, povinnou školní docházkou a na svou dobu dokonalým školským systémem. Zejména v Čechách na Moravě a Dolním Rakousku vyrůstaly první manufaktury, stavěly se kasárny, vojenské pevnosti, ale i špitály a starobince, trestné právo sjednotilo tereziánský trestní zákoník, bylo zakázáno mučení při výsleších, zavedena evidence obyvatel, budov a domů a mnoho dalších. Do oběhu se dala první papírová bankovka takzvaná bankocetle.

  Císařovninu pozdější nadměrnou tloušťku zavinily nejen její četné porody, ale především její přílišná záliba v jídle. Traduje se, že osobní lékař Anton von Storck, když už si nevěděl rady, jak ji poučit o nutnosti určité střídmosti, nechal si od lokaje přinést kbelík, vhodil do něj od všech jídel ze slavnostní hostiny jednu porci a navrch nalil pivo, víno, likér a kávu. Výslednou nevábnou patlanici pak císařovně Marii Terezii ukázal s poznámkou: Tak a takto vypadá žaludek Vaší Výsosti. Požehnanou dobrou chuť. Císařovna se pak po této lekci dost v jídle uskromnila. Nicméně v pětapadesáti letech ztloustla někdejší štíhlá blondýnka natolik, že téměř nemohla chodit a v zámku Schönbrunn bylo kanape, na němž byla v sedě vytahována, případně spouštěna z patra do patra. 

  Na podzim LP. 1780 se její zdravotní stav zhoršil. Trápila ji dýchavičnost a záchvaty silného kašle. Trpěla plicní vodnatelností a častýcm zápalem plic. Později se přidala i vysoká horečka. Lékař von Stock ji často pouštěl žilou, ale ani toto nezabíralo. Poslední slova císařovny Marie Terezie před smrtí byla k Josefovi II. Leží se mi dobře, abych mohla v klidu umřít. Marie Terezie zemřela 29. listopadu LP. 1780 v sedm hodin večer. Pochována je dodnes v císařské hrobce ve Vídni.