Dějiny národa Českého - MISTR JAN HUS V KOSTNICKÉM KONCILU

  Dne 5. června L.P. 1415 byl konečně mistr Jan Hus předveden ke slyšení. Měl však o jeho průběhu zcela mylné představy. Koncil považoval za veřejné slyšení, na kterém bude přečtena žaloba na Jana Husa, on se podrobí a články odvolá. Hus se naproti tomu domníval, že bude mít možnost se hájit, vyložit své učení, a pokud mu bude dokázána nějaká chyba, rád ji přizná a odvolá. Když však byly čteny jednotlivé žaloby a Jan Hus se k nim chtěl vyjádřit, začali na něj přítomní ze všech stran pokřikovat tak hlasitě a neurvale, že je musel okřiknout i samotný král Zikmund Lucemburský, který koncilu předsedal.

  Jan Hus se při tomto i v dalších slyšeních marně snažil obhájit a své názory veřejně vyložit. Vlastně mu bylo řečeno jediné - aby své učení odvolal, to ale mistr Jan Hus udělat nemohl a nechtěl. Nejpodleji se zachoval král Zikmund, který radil všem kardinálům, aby Husovi nevěřili, ale raději ho upálili, neboť i kdyby odvolal a pokořil se, stejně by pak v Čechách rozséval ještě horší bludy. Tato Zikmundova slova slyšeli na vlastní uši šlechtici a čeští páni jako Václav z Dubé, Jan z Chlumu i Petr Mladoňovský. Čeští páni tak dostali poučení, co mohou očekávat od krále Zikmunda, až jednou převezme vládu v Českém království.

  Nejhorší nespravedlností bylo, že k výslechu byli připuštěni jako svědci pouze ti, kteří vypovídali v Husův neprospěch. Jako byl Štěpán Páleč. Nedávný přítel Jana Husa, který ještě před časem káral církev horlivěji nežli sám Jan Hus. Štěpán Páleč asi uškodil mistru Janu Husovi nejvíce. Většině koncilu, nebo také církevních otců, jak psal sám král Zikmund, šlo jen o to, aby byl Jan Hus usvědčen z kacířství (Hereze), neboť jen tak mohl být odstraněn: Šlo mu tedy o život.

   Na časté otázky kardinálů Hus odpověděl, přesvědčte mne z písma, nebo neodvolám, zapřít pravdu nechci a nemohu. 5. července L.P. 1415 vešli do Husova vezení čtyři biskupové spolu s českými pány. Chtěli naposledy přimět mistra Jana Husa, aby odvolal a raději zvolil život. Hus však vysvětloval, že nemůže odvolat co vlastně ani neučil a z čeho je křivě obviněn, ještě dodal že nepřijel na soud, ale na slyšení, kdyby však věděl že bude souzen, nikdy by ho nikdo nedonutil.

  Druhý den ráno 6. července L.P. 1415 se sešel církevní sbor při velkém shromáždění, dostavil se i král Zikmund Lucemburský a všechna knížata duchovní i světská. Mistr Jan Hus byl vyveden z žaláře a po bohoslužbě, které se nesměl zúčastnit, mu bylo přečteno obvinění. Příležitost k obhajobě mu již dopřána nebyla. Nakonec generální vikář Říše římské pán z Falce přečetl odsouzení Husových spisů, samotného mistra Jana Husa nazval kacířem a odsoudil ho k upálení na hranici. Hus po tomto rozsudku poklekl a hlasitě zvolal: " Pane Ježíši, odpusť nepřátelům mým! Pro velké milosrdenství Tvé prosím! Ty nejlépe víš, že mne křivě obvinili! Odpusť jim". Pak byl Jan Hus potupně odsvěcen a odevzdán králi Zikmundovi. Na hlavu mu nasadili posměšnou čepici s nápisem " Toť jest arcikacíř".

  Král Zikmund pokynul Ludvíkovi Falckému, aby byl Jan Hus upálen na předem připravené hranici. Jeho tělo i s popelem bylo rozházeno do Bodamského jezera, a tím zničena i jeho památka. Smrt tohoto plebejského hrdiny rozhněvala nejen přítomné české pány, ale vlastně i celé České království. A tím vlastně za nějaký čas odstartovala i husitskou bouři a velkou revoluci. Zikmund byl v Českém království nenáviděn a čeští páni mu jinak neřekli než-li "Šelma ryšavá".

Na obrázcích: Jan Hus a koncil v Kostnici.