Dějiny národa Českého - MOHLA V ČESKÝCH ZEMÍCH VLÁDNOUT ŽENA - PŘÍLIŠ MNOHO ŽEN
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
Příliš mnoho žen zůstalo kolem osiřelého českého trůnu. Jak již jsem v předchozí kapitole psal, po násilné smrti posledního mužského potomka Václava III. nebyl kdo se ujmout vlády. Dokonce existovalo privilegium, které ženám, tedy dcerám dávalo jistou naději, že právě ony usednou na královský trůn. Již Přemysl Otakar II. vymohl LP. 1261, když již delší dobu marně čekal mužského potomka, od římského krále Richarda Cornwallského uznání nástupnictví v přemyslovském rodu i po ženské linii. V okamžiku, kdy rukou vraha zahynul poslední Přemyslovec Václav III., žili čtyři dcery Václava II. Nejstarší z nich Anna byla provdána za vévodu Jindřicha Korutanského, který byl momentálně pověřen správou království českého. Druhá dcera Eliška, patrně z nich nejambicioznější, žila zatím v klášteře, avšak bedlivě sledovala dění a ve vhodný okamžik vstoupila do velké politiky, a to nejen svým sňatkem s Janem Lucemburským.
Další dvě královské dcery byly zatím ještě děti. Byla zde ale ještě velmi mladá královna Eliška Rejčka, tedy vdova, žena velmi schopná, která nemínila ustoupit zcela z politického života. To také potvrdila sňatkem se synem římského krále Rudolfem Habsburským. A konečně pro úplnost ještě uvádím královnu-vdovu, manželku Václava III. Violu Těšínskou. Přestože se objevily úvahy o možném nástupnictví v přemyslovském rodu v ženské linii (po přeslici), šlo o řešení pro české poměry natolik nezvyklé, že nemělo neději na její realizaci.
Přece však měly nároky a postoje některých žen kolem trůnu ve složitých mocenských kombinacích váhu a nebylo je možné zcela přehlížet. Nakonec bylo však zvoleno jiné řešení, tedy zvolit nejprve Jindřicha Korutanského, a posléze Rudolfa Habsburského českým králem. Vidina moci byla silnější a české země v té době velmi bohaté staly se předmětem válek a šarvátek mezi rody. Žena tak nadále, jako královna, plnila charitativní činnosti a do politiky nezasahovala. Přesto i na ženu v naší historii došlo. Tou jedinou, která se stala českou královnou, byla Marie Terezie, jenže to bylo až o více jak 400 let později. Bůh ví, jak by naše země vypadala, kdyby usedla na královský trůn v té době žena, ať Eliška Rejčka, nebo Eliška Přemyslovna, či Anna, nebo Viola Těšínská.
