Dějiny národa Českého - MOJMÍR I., VELKOMORAVSKÁ ŘÍŠE - Díl druhý
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
Boží mlýny
Sláva Velkomoravské říše tedy započala de facto rodinnou válkou na dnešním území Slovenska. Nitranský kníže Pribina se po své porážce raději uchýlil k markraběti Východní marky (dnešní Rakousko) Ratbodovi, který Pribinu uvedl přímo k východofranskému králi Ludvíkovi Němcovi.
Poražený a zostuzený nitranský kníže Pribina se u východofranského panovníka domáhal silného vojenského zásahu proti Mojmírovi. Aby byl na stejné úrovni jako samotný východofranský král nechal se Pribina spolu se svým synem Kocelem pokřtít. Jenže ani tato situace nevyřešila jeho stížnost. Naopak, Ludvík Němec neměl v žádném případě zájem na válce s mocnou a silnou Moravou, věděl, že armáda Velkomoravské říše je v počtu bojovníků srovnatelná jako armáda východofranských panovníků. Nakonec byl nitranský kníže Pribina odeslán na území v Dolní Panonii u Baltského moře, kde mohl nejenže v klidu dožit, ale také i "panovat" jako vládce. Zemřel patrně 21. března LP 860.
Velkomoravský kníže Mojmír I. začal dále rozšiřovat území moravského státu v oblasti mezi řekou Dyjí a Dunajem. Jeho "centrálním" hradištěm, a tedy i panovnickým městem, byly pravděpodobně Valy u Mikulčic, které objevil tým archeologů v 50. letech 19. století. Byly zde nalezeny i některé šperky, hliněné nádoby a misky, které spadají do doby Velkomoravské říše.Je jisté, že toto území bylo centrem Velké Moravy a nazývalo se Grad Moravia. Díky anexi knížete Mojmíra bylo k Velkomoravské říši připojeno dnešní Slovensko, tedy jeho západní část, takže nastalo krátké období míru.
Situace se začala obracet v neprospěch knížete Mojmíra I. v roce 846., kdy proti Velkomoravské říši vojensky vytáhl východofranský král Ludvík Němec posilněn zčásti kočovnými Maďary. Po vítězství dosadil na moravský trůn Mojmírova synovce Rostislava, za jehož vlády se na území Velké Moravy rozšířila cyrilometodějská mise, kterou posvětil i římský papež Mikuláš I. (svatý Mikuláš I., řečený Veliký). Mojmír I. byl pokořen vlastním příbuzným, dalo by se napsat, že se mu vrátilo obratem vyhnání svého příbuzného nitranského knížete Pribiny, tedy pokud v té době ještě žil.
Kdy první Velkomoravský kníže Mojmír I. zemřel, to není zcela jisté. Patrně to bylo ještě před samotným ovládnutím Moravy ze strany Ludvíka Němce. Letopisec neznámého jména, který žil patrně ve stejné době, jako kníže Rostislav, napsal, že byl Mojmír I. nejdříve v bitvě s východofranským panovníkem při obraně své země zajat a posléze snad na rozkaz samotného císaře Ludvíka v roce 846 zabit. Bohužel dodnes není známa ani Mojmírova manželka a ani žádný jeho potomek, snad jej ani neměl. Sláva Mojmírovi Velkomoravské říše trvala jen tři generace, takže sen o věčné říši netrval příliš dlouho i díky novému státu Čechy a nástupu Přemyslovců.
