Dějiny národa Českého - MORAVSKÝ ZEMSKÝ HEJTMAN - Vilém I. z Pernštejna

  Moravský zemský hejtman byl prakticky úřednický titul, jenž většinou zastávali nejvyšší páni nebo také šlechtici již od dob královských Přemyslovců. Tato funkce byla úzce napojena na moravského markraběte, ale hlavně i na českého krále. Od poloviny 13. století moravský hejtman úřadoval prakticky až do roku 1918, kdy vykonával roli jednak nejvyššího správního soudce, komorníka českého krále, ale také např. jakéhosi středověkého "ombudsmana".  V úřadu moravského zemského správce se vystřídalo téměř 95 králem či císařem volených úředníků. Patrně nejznámějším byl moravský šlechtic z rodu Pernštejnů Vilém I. z Pernštejna, který tuto funkci zastával od roku 1397 až do LP 1421, kdy na úřad moravského hejtmana abdikoval.

  Tento slavný a v lovu divoké zvěře vášnivý šlechtic se narodil LP 1362 patrně nedaleko moravského hradu Boskovice. Jeho otcem byl nejvyšší hofmistr Českého království v dobách císaře a krále Karla IV. Jirman z Pernštejna. Matka Viléma I. byla pravděpodobně jedna z předních šlechtičen rodu Lichtenštejnů. Vilém I. z Pernštejna měl velkou zásluhu na rozšíření rodinného panství včetně hradu Pernštejna, který se započal stavět již v první polovině 12. století na okraji Českomoravské vrchoviny. Vilém I. udržoval přátelské styky zejména s moravským markrabětem Joštem Lucemburským.

  I přes velké přátelství se ale nakonec ve válečném stavu s českým králem Václavem IV. přidal na stranu krále a jeho synovce Prokopa. Prokop byl jedním ze synů Jana Jindřicha Lucemburského. Rodinná válka mezi Lucemburky skončila ve prospěch krále Václava IV., a tak Jan Jindřich Lucemburský svůj titul moravského markraběte na krátkou dobu uhájil. Při této válce se Vilém I. z Pernštejna na úkor Jošta Lucemburského podstatně obohatil. Dokonce se traduje, že si počínal jako loupeživý rytíř.

  Zhruba na počátku roku 1397 byl Vilém I. z Pernštejna králem Václavem IV. potvrzen do funkce moravského zemského hejtmana. Patrně za věrné služby byl ještě 26. května LP 1408 zvolen brněnským a olomouckým nejvyšším soudcem. Často využíval svého politického nadání ve svůj prospěch. Byl obratným diplomatem, a to zejména při "hašteření" mezi Václavem IV. a jeho nevlastním bratrem a budoucím císařem sv. říše římské Zikmundem Lucemburským.

  Dne 7. září LP 1415 se Vilém I. z Pernštejna zúčastnil pražského sněmu, který svolala Univerzita Karlova v Praze a kde ostře kritizoval nejenže Zikmunda Lucemburského, ale prakticky celou pražskou arcidiecézu za upálení mistra Jana Jana Husa z Prachatic dne 6. července 1415 v německé Kostnici, za což byl Zikmundem Lucemburským, jako římským a uherským králem Vilém I. uvalen do říšské klatby. Úřad moravského zemského hejtmana ale i tak nakonec ustál, a to díky husitské revoluci, kde se Vilém I. z Pernštejna přidal na stranu moravských katolických pánů.

  Vilém I. z Pernštejna byl několikrát ženat a měl patrně až deset potomků. Nejvýznamnějším byl jeho druhorozený syn Jan II. z Pernštejna, který se na rozdíl od jeho otce Viléma I. postavil na stranu kališníků. Dokonce se hrad Pernštejn stal středobodem husitských radikálů. Kromě asi tří synů měl Vilém I. z Pernštejna ještě dvě nám dodnes známé potomky, dceryAnnu  provdánou za Jindřicha z Valdštějna a patrně Kateřinu, budoucí manželku moravského hejtmana Petra z Kravař a Strážnice. Vilém I. zemřel na počátku srpna LP 1427 pravděpodobně na záchvat mrtvice. Pohřbený je dodnes na hradě Perštejn,