Dějiny národa Českého - Na rynku kde se vážilo seno - Senovážné náměstí

  Kdysi tu bývala ves zvaná Chudobinec, patřila k řádu Křížovníků, ale když z boží milosti Karel IV. Lucemburský L.P 1348 položil základní kámen k Novému Městu pražskému, postoupila ves pozemky králi. Ten je začlenil do projektu Nového Města a zřídil zde senný trh.Tak z vůle císaře vzniklo Senovážné náměstí. Prostor začínal u kostela sv.Jindřicha a končil u hradeb města. Za samotného krále Václava IV. z rodu Lucemburků bylo nařízeno, že ten, kdo nepořádek na tržišti zanechá, dostane nemalou pokutu až pět pražských grošů, což v té době byla velká suma.

  Kolem Senovážného náměstí byly velké louže a náměstí mělo spíše venkovský ráz. Samotný kostel sv. Jindřicha a Kunhuty dal postavit císař Karel IV. L.P 1348-1354 a takřka v nezměněné podobě stojí i dodnes. Kostel je gotický, a když půjdete kolem kostela, tak na Vás dýchne atmosféra staré doby. V době jagellonské v prostoru Senovážného náměstí vyrostlo několik hospod a krčem, ve kterých bývaly časté bitky a hrála zde hudba. V nedaleké hospodě zvané Pod Pavláčkou protékal smrdutý kanálek, tedy potok, a nad ním stávala socha sv. Jana Nepomuckého.

  Samotný denní život se soustředil kolem dřevěného stavení, kde bývala váha a kde se opravdu vážilo seno. Dominantou samotného náměstí byla a je Jindřišská věž, která se stavěla L.P 1472 a dokončena byla 1476, a kterou ještě na počátku století 20. století spojoval most z rozhlehlou budovou císařského paláce. Kostel sv. Jindřicha a Kunhuty je vlastně jakousi vstupní branou do náměstí, kolem nějž byl i hřbitov, kde byl pochován významný pražský apothekář, neboli také lékárník Adam Hubert z Riesenbachu.

  Kolem kostela bývala také škola a fara. L.P 1715 postavil slavný hrabě Špork v Jindřišské ulici klášter podle předlohy K.I Dienzhoffera, samotný klášter byl však L.P 1782 přeměněn na továrnu na tabák. Novoměstské domy kolem náměstí byly poměrně malé, a tak největší měl jen tři podlaží, v přízemích domech byli většinou řemeslníci, krámky a hospody, v prvních patrech bydleli majitelé domu nebo nájemníci, ve třetích patrech většinou čeledníci či služky. V 19 století veřejné osvětlení ještě nebylo, a tak se přísně dodržovalo rychtářovo nařízení, že po zvonění nikdo nesměl na ulici. Zajímavostí náměstí je Hybernská ulice, která se ještě v 19 století jmenovala Horská, a to podle Horské - dnešní Prašné brány, kudy se jezdívalo do Kutné Hory. Až k této ulici sahalo Senné dnešní Senovážné náměstí. Náměstí je zde dodnes, jen ve velmi změněné a daleko menší podobě.