Dějiny národa Českého - NÁJEZDY ASIJSKÝCH Díl čtvrtý: Popleta Václav Hájek z Libočan
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
Situace ve střední Evropě byla vážná. Strach z Mongolů a jejich řádění vyvolával paniku už nejen na Moravě, ale také v Čechách. Jaroslav ze Šternberka sice údajně jednu větší šarvátku vyhrál, ale byl to jen dílčí úspěch, který nebyl ničím stoprocentně podložen. Mongolové obléhali nadále Olomouc a pustošili i klášter v Hradišti ( Uherském Hradišti) ležící vně městských hradeb. Dokonce přitáhli až k Brnu, kde na jihu města vypálili rajhradský klášter. Cestou samozřejmě ničili a mordovali, na co přišli. Zabíjeli i nevinné obyvatelstvo.
Dlouho ale však na Moravě naštěstí nepobyli. Už v červenci LP 1241 prošly hordy náčelníka Petu Hornoslezským průsmykem do Horních Uher. tedy na Slovensko, kde se marně pokoušely dobýt hrad Trenčín a posléze Nitru. Záhadou však je, proč takto obrovská armáda nevpadla do Čech. V polovině ledna LP 1242 pak po ledě překročily zamrzlý Dunaj a spojily se s vojskem Chána Batů.
V Uhrách nedaleko Bratislavy zasáhla Mongoly zpráva. že kdesi daleko u Kaspického moře zemřel velký chán Ogefdaj. Podle písemné zprávy, kterou po více jak 60 letech našel jeden z příslušníků rodu sedmihradských, byl Ogedaj patrně otráven. Batů jako Čingischánův vnuk vycítil příležitost a pochopil, že teď bude ten správný čas porvat se doma o své dědictví. A tak musely loupeživé výboje na čas ustoupit reálným politickým zájmům. Obrovské mongolské vojsko opustilo střední Evropu a zanechalo za sebou hory mrtvých a doslova spáleniště. Naštěstí se už nikdy nevrátilo.
Jak to tedy bylo s králem Václavem I. a jeho vítězstvím nad Mongoly vojsky, které vedl Jaroslav ze Šternberka? Zdá se, že tato legenda vznikla omylem a záměnou s osobou zakladatele hradu Český Šternberk Zdeslava z Chlumce, který se opravdu bitvy u Olomouce zúčastnil. Jenže si Václav Hájek z Libočan popletl nejen jméno, ale také rok bitvy u Olomouce, která se ve skutečnosti odehrála na jaře LP 1253, a vítězným králem nebyl Václav I., ale jeho syn Přemysl Otakar II. A už vůbec se nejednalo o bitvu proti Mongolům, ale uherským Kumánům. Horda jako horda.
Co se týká krále Václava I., jako vítěze nad Mongoly, tak jedno se mu ale upřít nedá. Byl jako jediný, který zavčas, i když už bylo tatarské vojsko dávno pryč, zareagoval. Byl doma opěvován a dokonce se na jeho počest konaly i rytířské turnaje a velkolepé hostiny, a to nejen v Praze. Takto skončil příběh "hrdiny" Václava I. a jeho pomocníka Jaroslav ze Šternberka.
