Dějiny národa Českého - NÁJEZDY ASIJSKÝCH Díl druhý: Bitva u Lehnice
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
V roce 1240 vpadly do Evropy od východu mongolské hordy vedené Čingischánovým vnukem, chánem Batů. Žádné křesťanské vojsko je nedokázalo zastavit. Až na Moravě u Olomouce se jim postavily do cesty české a moravské oddíly vedené zemským pánem Jaroslavem ze Šternberka a přímo zázračně Tatary odrazily. Jenže tato údajná bitva je nanejvýše podezřelá a zdá se, že se patrně vůbec neodehrála. Jak se to tedy stalo doopravdy?
Začněme příběh trochu zeširoka. Chán Batů na svém tažení Ruskem postupně rozvrátil knížectví Rjazaňské, Moskevské a Vladimirské, zanechával za sebou doslova spoušť v podobě spálených či hořících měst, spousty mrtvých a zraněných obyvatel celé oblasti. Není proto divu, že Rusové překřtili asijské hordy vojáků na Tatary, což je údajně odvozené od slova tartarus, tedy peklo. Od Rusů toto pojmenování přejaly i ostatní národy v Evropě. Český král Václav I. Přemyslovec podobně jako vládci ostatních národů zejména střední Evropy, jako byl Friedrich II. Rakouský, Béla IV. Uherský, označoval ve svých písemných listech Mongoly jako barbarská plemena, nazývané jednoduše Tataři.
Na počátku jara LP 1241 dorazily mongolské hordy na polské pomezí. Křesťanskou Evropu zachvátila děsivá hrůza a velký strach padl i na Moravu a pochopitelně na Čechy. Dvěma proudy teď Mongolové směřovali do srdce Evropy. Chán Batů s částí svých početných jednotek překročil Karpaty a vpadl do Uher. Druhou větev, sice o něco slabší, vedl náčelník Patu do Polska. Zcela liduprázdný Krakov, odkud ze strachu obyvatelé utekli, Tataři pobořili a zapálili. Poláci utíkali do Slezska. ale také na Moravu, která v té době byla o něco bezpečnější...konec první části
