Dějiny národa Českého - NÁJEZDY ASIJSKÝCH Díl první: Zkáza na východě Evropy
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
Celá střední a východní Evropa byla v děsu, kdo mohl bral nohy na ramena. Dolnoslezský vévoda Jindřich Pobožný z dynastie Piastovců v této situaci shromažďoval vojsko, aby se vetřelcům postavil na odpor. Císař římský Friedrich II. spíše, nežli by hledal pomoc, hašteřil se s papežem v Římě Řehořem III., který ho dal těsně předtím do klatby. Takže kromě Slezska a Polska nikdo na vzniklou situaci příliš nereagoval. Až teprve po urgenci, kterou listem zaslal Jindřich III. Pobožný císaři, se na pochod do střední Evropy vydalo několik set německých rytířů z řádu Templářů.
Na vzniklou situaci zareagoval taktéž český král Václav I. Přemyslovec. Ale faktem je, že až když se na pomoc slezskému knížeti přidal jeho příbuzný Boleslav z rodu Děpolticů. Na Dobrém poli u slezské Lehnice se tak 9. dubna LP 1241 strhla bitva, v níž byli křesťané na hlavu poraženi tatarskou přesilou. V boji zahynul i slezský vévoda Jindřich Pobožný, jehož uťatou hlavu vítězové narazili na kopí a triumfálně ukazovali obráncům lehnického hradu, aby názorně viděli, co je čeká. Mrtvých křesťanských rytířů bylo podle svědectví vikáře řádu Johanitů přes deset tisíc. Na bojišti zahynul taktéž Boleslav z rodu Děpolticů. Tataři každému ze zabitých usekli jedno ucho, jako dar velkému chánovi Ogedejovi.
Krátce po lehnické bitvě se český král Václav I. rozhodl jednat na vlastní pěst. Početná armáda složená převážně s českých a moravských rytířů se utkala s menším mongolským oddílem, který chtěl proniknout do Kladska, které bylo v té době součástí Českého království. Rytíři však jejich expanzi odrazili. Jenže úspěch v téhle ojedinělé šarvátce nabyl zřejmě později na velikosti a sjednal Václavovi I.nezaslouženou pověst "vítěze nad Tatary". V Dalimilově kronice sepsané na počátku 14. století, si můžeme přečíst následující verše " Tataři Polsko zhubichů. až se před Kladskem stravichu.." Kronikář Příbík Pulka z Radětína ještě dodal. " A dyž Václav, slavný český král, se svým vojskem přispěchal, Tataři z Polska utekli.." Konec druhé části.