Dějiny národa Českého - NÁSTUP HABSBURKŮ-FERDINAND I. Díl druhý
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
Nepříliš oblíbený první Habsburk.
Nástup Ferdinanda Habsburského na český královský trůn byl skutečně pompézní. V korunovačním ceremoniálu král přislíbil, že dostaví katedrálu sv. Víta (ze slibu nakonec pochopitelně sešlo). Z kašen po celém dnešním Hradčanském náměstí tryskalo víno. Korunovační průvod z Vyšehradu byl k úžasu přítomných doprovázen několika velbloudy. Samotná korunovace se konala 24. února LP 1527. Spolu s Ferdinandem I. byla korunována i jeho manželka Anna Jagellonská.
Ferdinand do Prahy dorazil s početným dvorem 15. prosince LP 1526. Ještě v Jihlavě na česko-moravském pomezí složil slavnostní přísahu, že bude dbát privilegií a chránit stavovské svobody. To druhé však Ferdinand I. nemyslel zcela vážně. Už na počátku roku 1527 vydal v Praze tzv. dvorský řád, kterým mimo jiné zřizoval tajnou radu jako nejvyšší vládní úřad a dvorskou radu jako orgán poradní. Problém byl v tom, že obě tyto instituce byly nadřazeny dosud existujícím stavovským orgánům.
Horší cestu měl král Ferdinand I na uherský trůn, o který musel bojovat se vzdorokrálem Janem Zápolským. Teprve po jeho porážce mohl být Habsburk 3. listopadu LP 1527 korunován také uherským králem. Ovládal však pouze dnešní Slovensko a Chorvatsko, celé Uhry měly nadále dva krále. Teprve po smrti Jana Zápolského připadly Uhry Habsburkům. Počátkem roku 1531 byl Ferdinand I. v Kolíně nad Rýnem zvolen a následně v Cáchách korunován římskoněmeckým králem, čímž si zajistil nástupnictví po svém bratrovi Karlu V. na císařský trůn.
První konflikt mezi českými stavy a králem Ferdinandem propukl LP 1547. Podnětem k němu byla tzv. šmalkaldská válka mezi císařem Karlem V. a německými protestanty. Ferdinand, jako jeho bratr, mu chtěl přispět na pomoc, ale české stavy mu odmítly jak finanční pomoc, tak i vojenskou. Když však do Prahy dorazila zpráva o porážce protestanského vojska u Muhlbergu jednotkami císaře Karla V., odboj proti Ferdinandovi se prakticky rozpadl.
Začátkem července 1547 obsadil Ferdinand Prahu, jejíž měšťané stáli v čele vzpoury, a začal soud se vzbouřenci. Tresty byly poměrně mírné, většinou se jednalo o konfiskace majetku nebo pokuty. Pouze dva měšťané a dva příslušníci nižší šlechty byli 22. srpna 1547 na Hradčanském náměstí popraveni stětím mečem. Nutno dodat, že díky tomu, že byl Ferdinand I. přesvědčeným katolíkem, tak pro české země "bohužel" jako první panovník uvedl do země v roce 1556 nenáviděný řád jezuitů. Čímž si znepřátelil nekatolické stavy, kterých ale bylo v Českém království přes 90%.
Vláda Ferdinanda I, Habsburského byla hodně rozporuplná a v Českém království nebyla nikdy brána pozitivně. Ba naopak, když na velikonoční Zelený čtvrtek roku 1564 Ferdinand ulehl na lůžko, patrně každý protestant mu přál blízký konec. Z lůžka vídeňského Hofburgu už nevstal a 25. července 1564 zemřel. Pochován byl v pražské katedrále sv. Víta, spolu se svým synem, pozdějším císařem a králem Maxmiliánem a manželkou Annou Jagellonskou.
