Dějiny národa Českého - NÁSTUP HABSBURKŮ-FERDINAND I. Díl první
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
Žádný krasavec to není
Po nešťastné smrti mladého českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského 29. srpna 1526 v bitvě u Moháče, dnes nedaleko maďarského hlavního města Budapešť, byl v zemích Koruny české v chrámu sv. Víta špičkou šlechtických stavů zvolen mladý, teprve třiadvacetiletý Habsburk Ferdinand. Je zcela jisté, že v této době nikdo z přítomných netušil, že nástup Habsburků bude na dlouhých 392. let. Nenasvědčovalo to dokonce i zvolení Ferdinanda I. na trůn v Praze. Jaký ale byl v podstatě první Habsburk? Jestli dovolíte tak takto bych začal.
Ferdinand I. Habsburský se narodil 10. března LP 1503 na zámku Alcalá de Henares poblíž Madridu jako syn kastilského krále a vévody burgundského Filipa Sličného a Johany (Jany) Kastilské, zvané "Šílené". Ferdinand I. měl zajímavé životní heslo: staň se spravedlivým, i kdyby svět měl zaniknout. Většinu svého života ale mladý Ferdinand prožil ve stínu jeho staršího bratra, císaře Karla V. Už ve dvanácti letech byl na základě jagellonsko-habsburské dohody v nepřítomnosti oženěn s Annou Jagellonskou, dědičkou českého a uherského království. Poprvé se však ctižádostivý mladík s odulým spodním rtem, jemuž se v Čechách posměšně přezdívalo "Hubáček", sešel se svou nevěstou až v prosinci 1520. V květnu následujícího roku měli Ferdinand a Anna v rakouském Linci tentokrát skutečnou a doslova pompézní svatbu. Podle kronikářů se mladé Jagellonské princezně Habsburk zpočátku příliš nelíbil, ale měl v sobě jiné kouzlo, inteligenci a vtip.
Během šestadvacetiletého manželství se Ferdinandovi a Anně narodilo celkem patnáct dětí, v tomto ohledu byla zdatnější už jen Marie Terezie. Alžběta, Maxmilián (budoucí následník), Anna, Ferdinand (pozdější Ferdinand Tyrolský), Marie, Magdaléna, Kateřina, Eleonora, Markéta, Jan jenž zemřel jako jednoroční, Barbora, Karel, pozdější Karel Štýrský, Voršila, Helena, a Jana. Při porodu posledního dítěte Anna ale zemřela. Už se ani nedočkala dokončení půvabného renesančního letohrádku Belvedér, který pro ni dal zbudovat milující Ferdinand v Královské zahradě Pražského hradu. A nutno dodat, že stavba to byla a dodnes je opravdu velkolepá.
Cestu na český a uherský trůn otevřela Ferdinandovi smrt mladého krále Ludvíka Jagellonského, který se doslova utopil v bažinách v bitvě u Moháče. Jenže české a uherské stavy v každém případě trvaly podle svého práva na svobodné volbě nového krále a nepřipouštěly automatické nároky Anny jako dědičky obou království. 23. října LP 1526 se tedy v katedrále sv. Víta konalo zasedání českého sněmu, které nakonec jednomyslně přijalo mladého Habsburka za českého krále.
Těžko dnes napsat, jestli volba Ferdinanda byla podplacená nebo ne, ale nikdo jistě netušil, že otevírá bezmála čtyři století vládu Habsburků na českém trůně O pět dní později se v Olomouci sešly moravské stavy a ústy zemského hejtmana Jana z Pernštejna odmítly pražskou volbu uznat. S podobným protestem vyrukovaly i stavy Slezska a Dolní Lužice...Konec prvního dílu.
