Dějiny národa Českého - NÁSTUP HABSBURKŮ V ČESKÝCH ZEMÍCH. VOLBA FERDINANDA I. HABSBURSKÉHO

  Následky porážky u Moháče byly pro český stát osudné. Smrtí Ludvíka Jagellonského vyhynul třetí panovnický rod v českém státě a nadešel okamžik, kdy musely české stavy (domácí šlechta, vyšší zemané a nižší zemané) volit nového panovníka, a tím i nový panovnický rod.

  Praha ve dnech před samotnou volbou neobyčejně ožila. Ze všech krajů České země přijeli stavové se svými průvody, dostavili se i poslové uchazečů o český královský trůn. Zpočátku se nejvíce mluvilo o bavorských vévodech. Když Zdeněk Lev z Rožmitálu poznal, že se o své zvolení stát se českým králem uchází marně, přiklonil se na stranu bavorských vévodu. Také Ferdinand Habsburský, asi největší favorit, vypravil do Prahy dvě poselstva. Některým českým stavům však vadila Ferdinandova až přílišná náklonost ke katolictví.

  Náhle však došlo k nečekanému zvratu, jakmile druhé Ferdinandovo poselstvo vidělo, že přípravy k volbě českého krále pokročily, upustilo bez jeho vědomí od požadavku, aby bylo bráno v úvahu Ferdinandovo dědičné právo (dohoda mezi Jagellonci a Habsburky ještě od Vladislava II. Jagellonského). V jeho prospěch hrála i okolnost, že se bavorská strana téměř do poslední chvíle nemohla dohodnout, který z obou vévodů (Vilémem a Ludvíkem) má být vlastně českým králem. A tak se začalo i uplácet a podplácet, zkrátka obchod s korunou za tučný mamon. 

  Nakonec 26. října L.P. 1526. V kapli svatého Václava v chrámu sv. Víta se shromáždili volitelé budoucího panovníka. Bylo jich 24, z každého stavu osm, a zvolili za českého krále arcivévodu Ferdinanda Habsburského. Tato volba byla osudovým krokem v dějinách českého státu.

  Ferdinand Habsburský byl potomek starého rodu, narodil se L.P. 1503 ve Španělsku a byl vychováván přísně katolicky na tamním dvoře. Výsledek volby českého krále byl tajen až do druhého dne, teprve odpoledne byl veřejně vyhlášen. Shromážděný sněm zazpíval starobylý " Svatováclavská chorál" a odebral se do chrámu sv. Víta na poděkování za vykonanou volbu, která pak byla ve městě oslavována střelbou z děl.

  Druhý den bylo vypraveno poselstvo do Vídně (hlavní město habsburského rodu), jenž mělo oznámit, že si Čechové zvolili za krále Ferdinanda a předložit mu podmínky, za kterých se měl ujmout správy Českého království. Například potvrzení svobody v náboženské otázce, dodržovat stanovená kompaktáta vydaná již za císaře a krále Zikmunda Lucemburského. Ferdinand byl sice ochoten podmínky akceptovat, ale ne na dlouho.

Habsburkové v naší zemi vládli více než 392 let, od roku 1526 do roku 1918. Teprve čas a dnešní doba ukázala, že jejich volba byla jediná možná alternativa, která byla správná. Asi nejvíce zdárným panovníkem habsburského rodu pro české země byl Rudolf II., patrně i Josef II. a jeho svoboda v náboženství a zrušení roboty a poddanství. Rok 1918 však byl přelomový, byla vyhlášena samostatná republika a k české zemi připojeno bývalé uherské území Slovensko. A svobodně byl zvolen první prezident T.G Masaryk. Ale to už je zase jiná historie.

Na obrázku: Znak Habsburského rodu.