Dějiny národa Českého - NEJBOHATŠÍ PŘEMYSLOVEC VÁCLAV II.

  O tom, jaký byl sotva devatenáctiletý panovník Václav II., zanechaly historické prameny velmi mnoho svědectví, ať už negativních, či pozitivních. Václav II. měl patrně velmi uzavřenou povahu, snad to bylo dáno tím, že neměl moc krásné dětství. Po smrti svého otec Přemysla Otakara II., se stal vlastně vězněm jednak loupeživého Oty Braniborského, a později římského krále Rudolfa Habsburského. Měl velké výkyvy nálad, byl až příliš hluboce náboženský, ale také dosti výbušný, až prchlivý.

  Nejprve násilím zlomil odpor české a moravské šlechty, ale nepokoušel se je vyřadit z podílu na vládě, což se výrazně lišil od svého otce. Václav sám konflikty nevyhledával a šlechtě ponechal zemský soud a také zemské desky, do nichž se zapisovaly majetky jednotlivých feudálů. Svou moc opřel Václav II. o pevné a zdravé hospodářství. Příslušel mu především výtěžek z obecné berně, prosadil zásadu odúmrtí, což v praxi znamenalo, že majetek zemřelého, pokud neměl dědice, připadl královské koruně.

  Dále pak existoval královský regál, tj. monopol na těžbu drahých kovů, dále též mincovní regál, hlavně v nově založené Kutné Hoře, která se stala studnicí v ražbě stříbra. Dohlížel na zpravování klášterů a kostelů. A zavedl nový a průhlednější systém vybírání cla. Zřejmě pod vlivem samotného krále Václava II. se při jeho dvoře vytvořil poměrně silný kulturní okruh. Pěstovala se hudba a poezie. Snad i samotný král Václav skládal básně, ale vzhledem k tomu, že ani jeden přemyslovský panovník neuměl ani číst a ani psát, tak se tomu moc nechce věřit.

  Na konci roku 1292 založil Václav II. na Zbraslavi u Prahy klášter, který byl předán do správy řádu Cisteriáců. Nejvýznamnějším opatem byl Petr Žitavský, který byl současně i rádcem a patrně zpovědníkem samotného krále Václava II.

  Klášter se stal také pohřebištěm některých Přemyslovců, byla zde zřízena královská hrobka, v níž byl později pohřben, jak král Václav II., tak i jeho dcery Anna a Eliška (pozdější manželka Jana Lucemburského Eliška Přemyslovna). Pokus o zřízení Vysokého učení v Praze bohužel ztroskotal, hlavně u šlechticů, kteří se obávali o až příliš velký vliv krále Václava II. Tato instituce byla založena vlastně jeho vnukem Karlem IV.

  Česká šlechta v době krále Václava II. hodně a ráda holdovala rytířské módě, která se u nás trvale usadila již v době krále Václava I. Také gotický styl v době Václava II. dosahoval vysoké úrovně. Vedle církevních staveb vznikala řada monumentálních sídel, světských hradů, jako byly Zvíkov, Bezděz, Špilberk, aj. V Praze třeba vznikl dům U Kamenného zvonu stojící dodnes na Staroměstském náměstí. Zkrátka doba krále Václava II. byla velmi bohatá a štědrá. Také proto se mu přezdívalo nejbohatší Přemyslovec.

Na obrázcích : Pamětní mince krále Václava II. a Zbraslavský klášter.