Dějiny národa Českého - NIČEMA ČÍ OSVÍCENSKÝ PANOVNÍK?

Josef II. -  Císař Římský.

  Císař Josef II je dodnes považován za legendu, panovníka, reformátora a osvícence na trůně. V Čechách se o něm později vypravovaly pohádky a krásné pověsti, jak chodil převlečený mezi lidmi a osobně trestal příkoří a velkou nespravedlnosti páchané panstvem. Až tak byl Josef v českých zemích obdivován, a také tak trochu i milován.

  Josef II. z rodu habsbursko-lotrinského se narodil 13. března L.P 1741 ve Vídni. Otec byl císař František Štěpán a matka královna česká a uherská Marie Terezie. První velkou slávu zažil Josef jako malé batole, když jeho matka přijmala hold uherských stavů v Přešburku. Od dětství byl Josef jako prvorozený připravován na svou panovnickou dráhu, sám byl jako dítě oddělen od ostatních sourozenců a byl i dosti rozmazlován. Podle neznámého rakouského kronikáře byl Josef velmi tvrdohlavé a umíněné dítě.

  V říjnu L.P. 1760 ho matka oženila se stejně starou princeznou Isabelou Parmskou, údajně velmi krásnou ženou. Ještě nutno dodat, že Isabela měla velké sklony k lesbické lásce, a to dokonce i k Josefově sestře Marii Kristýně, které ráda psala dopisy začínajícími slovy, moje drahá prdelko, moc tě líbám... to jen tak pro zajímavost, že i v panovnickém domě láska neznala mezí. Samotné Josefovo manželství s Izabelou asi nebylo až tak štastné, narodila se jim jen jedna dcera, které dali jméno po babičce, tedy Marie Terezie, ale dědice se Josef od sladké Isabely nedočkal. Zemřela na pravé neštovice 27. listopadu L.P. 1763. Legenda píše, že zemřela Josefovi přímo v náručí, smutná to a zdrcující událost pro Josefa.

  Dva roky po smrti Isabely Parmské ho matka Marie Terezie oženila s ošklivou a dosti obézní Marií Josefou Bavorskou, svatba se konala v říjnu L.P. 1765. Josef ale asi moc štastný nebyl a svoji nechut k Marii dával hlasitě najevo. A tak si Josef své sexuální potřeby tajně ukájel v nevěstincích, byť ho to stálo asi nemalé peníze. Dokonce se po Vídni rozhlašovalo, že císař málo platí, to jen tak pro zajímavost. Jako státník byl Josef korunován na římského krále L.P. 1764 ve Frankfurtu nad Mohanem a o rok později. když zemřel jeho otec František Štěpán, se stal také císařem římským. Marie Terezie ho jmenovala svým spoluvladařem nad českými zeměmi a Uherskem. 

 Josef II. císař, který zrušil těžkou cenzuru....

  To, že se Josef II. stal spoluvladařem, neznamenalo, že měl podíl na skutečné moci. Ctižádostivého mladého císaře lákaly spisy francouzských osvícenců, to dovádělo k zoufalství a vedlo k neustálým konfliktům s panovačnou matkou. K velkému rozkolu mezi nimi došlo v otázce náboženské svobody a tolerance. Marie Terezie mu až příliš vyčítala jeho svobodného ducha, dokonce mu v jednom dopise napsala...chceš dopustit, aby se každý choval podlé své nálady, a měl svoji víru?... A Josef odpověděl... jakou moc si to matko osobujeme?... Jejich konflikt skončil teprve až její smrtí 29. listopadu 1780.

  Teprve poté se sám mohl chopit otěží vlády a stát se prvním služebníkem státu. Vstával v sedm hodin ráno a pracoval ve snaze vyřídit panovnické záležitosti do dvou hodin odpoledne. Po obědě setrval u psacího stolu a pokračoval až do devíti večer, sám pil pouze vodu, a to dokonce při dvorních společenských příležitostech. Spával na slamníku potaženém kůží, přikrýval se jen prostěradlem, kartám ani lovu neholdoval.

  Jako první panovník zcela zrušil tuhou cenzuru L.P. 1781. Sám měl rád pamflety na svoji osobu, a také je rád četl. Ovšem ne všechna zavedená opatření byla pokroková, o některých se dalo polemizovat. Dekretem sice odstranil trest smrti, ale místo něho zavedl pro vězně veřejné práce a bití holí na pranýři. Osobně také vydal příkaz, aby byly prověřováni duchovní a úředníci, nejednají.li proti blahu státu. Dokonce se dostal i do konfliktu s papežem Piem VI. za to, že podřídil všechny papežské pokyny biskupům schválením vlády. Rušil kláštery a kostely, a řadu jich dokonce nechal zbourat či přebudovat na vojenská kasárna. Jen v roce 1783. se prodejem klášterů zmocnil majetku ve výši 15 milionu zlatých, které pak používal na vybavení vojenských uniforem.

  Když po výbuchu francouzské revoluce L.P. 1789 vypuklo  povstání i v Nizozemí a Belgii, musel vydat Josef příkaz se slovy... postřílejte ten ksindl... Sám prodělal za svůj život řadu závažných onemocnění, jako třeba kapavku, dokonce i pravé neštovice, trápily ho hemeroidy, při kterých velmi trpěl. L.P.1788. vážně onemocněl se záchvaty kašle, kdy dokonce vykašlával i krev. Unavený a zcela vyčerpaný Josef II. ještě uvítal generála Laudona, který L.P. 1790 táhl na Turka, pak už ulehl a byl zcela upoután na lůžku a vlastně na vše rezignoval. Zemřel časně ráno 20. února L.P. 1790, při pojídání jeho oblíbeného bujonu. Po jeho smrti nastoupil na trůn bratr Leopold II. Sláva osvícenskému císaři.