Dějiny národa Českého - O SLEPOTĚ KRÁLE JANA LUCEMBURSKÉHO
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal, prohlásil údajně český král Jan Lucemburský, a ač slepý, nechal se vést do největší vřavy v bitvě u Kresčaku ( stoletá válka mezi Francií a Anglií). Tuto okřídlenou větu vložil panovníkovi do úst kronikář Beneš Krabic z Weitmile, který ovšem o bitvě psal s notným časovým odstupem. Není totiž jasné, byla-li králem Janem vůbec pronesena. Spíše měla jen posílit legendu o jeho hrdinské smrti.
Ale proč se vlastně Jan Lucemburský vydal navzdory své slepotě bojovat, a to ještě za cizí zájmy pod korouhvemi francouzského krále Filipa VI.? Jak vlastně král Jan Lucemburský oslepl? Podle legendy měl o jedno oko přijít v rytířském turnaji. Ale ve skutečnosti byl král postižen dědičnou krátkozrakostí. Na zpáteční cestě z křížové výpravy na Litvu L.P. 1337 začal král Jan Lucemburský vidět jen na jedno oko stále hůře a hůře. Patrně se jednalo o zelený zákal, který se v bažinatém prostředí dnešního Východního Polska prudce zhoršoval. Francouzský lékař Barrot, tedy spíše felčar a bylinkář než opravdový doktor medicíny, se ho pokusil vyléčit mastmi obsahujícími dokonce jedovatou rtuť.
Pochopitelně králův zrak ještě více poškodil a Jan na pravé oko zcela oslepl.
Panovník ho dal v záchvatu vzteku zašít do koženého pytle a hodit do řeky Odry, kde nešťastník utonul. O dva roky později začalo slábnout i jeho levé oko. Jan Lucemburský tentokrát povolal do Prahy věhlasného arabského lékaře Hadrata il Malim Mahkala ze španělské Cordoby. Arab, poučen osudem svého předchůdce, si nejdříve nechal vystavit u krále osobně ochranný glejt, který mu měl zaručit bezpečný odchod ze země bez ohledu na výsledek jeho léčby. Teprve pak se začal zabývat Janovým druhým okem. Ale ani jeho masti nebyly nic platné. Janův syn markrabě Karel (budoucí císař a král Karel IV.) poslal Jana Lucemburského do francouzského města Montpellieru, kde tehdy sídlila proslulá lékařská škola. Jenže ani tamní lékaři nedokázali panovníkovo oko zachránit a král Jan Lucemburský zcela oslepl.
Přesto, že byl Lucemburk zcela slepý a psychicky zcela oslabený, neváhal se zúčastnit velké bitvy u Kresčaku. Pravda, podle legendy byl přivázán za dva patrně české jezdce. Ale přesto se stal hrdinou, o kterém si vyprávěla celá tehdejší Evropa. Padl vlastně král rytířstva. Bitva u Kresčaku se uskutečnila 26. srpna L.P.1346.
Na obrázku : Král Jana Lucemburský v rytířském brnění, patrně v nějakém turnaji... A Iluminace bitvy u Kresčaku.
