Dějiny národa Českého - PALLADIUM ZEMĚ ČESKÉ - Díl první

 Palladium kněžny Ludmily a vnuka Václava

  V kostele na Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi je dodnes jedna z nejcennějších relikvií, kterou české země mají. Tzv. Palladium země české je prakticky zarámovaný kovový reliéf Madonny s Ježíškem. Jeho cena je dnes prakticky nevyčíslitelná. Dokonce dle historiků je co se týče cennosti a odkazu našich dávných předků na stejné úrovni jako např. Svatováclavská koruna českých králů či ostatkový kříž z doby císaře a krále Karla IV. Historie Palladia země české je dlouhá jako historie samotných Čech.

  Podle legendy, jednak Kristiánovi, ale i mantovského biskupa ze severní Itálie, Palladium země české dle jejich písemných pramenů dostala jako darem manželka prvního historicky doloženého knížete Bořivoje Ludmila (sv. Ludmila) z rodu Pšovanů od tehdejšího teologa a církevního misionáře sv. Metoděje při křtu, jenž se uskutečnil kdesi ve Velkomoravské říši. Stáří samotného Palladia země české je ale podle dnešních historiků o něco starší.

  Podle tvrzení biskupa ze severní Itálie je palladium směsice kovových destiček, které prý Římané po dobytí v té době bohatého Korintu (bývalého řeckého městského státu) odnesli do Říma. Město po dobytí zapálili, a díky tomu se objevila i cenná korintská měď, která se roztavila a odtekla do blízkého moře, kde ztuhla. Římský válečník Plinius starší ztuhlé kovové destičky vylovil z moře a odvezl si ji s sebou do Říma.

  Podle jiné legendy, jenž vznikla v sousedním Bavorsku sv. Ludmila těsně poté, co byla se svým manželem knížetem Bořivojem pokřtěna, odvezla všechny pohanské bůžky, které byly v majetku sv. Metoděje a již v Praze, a někdy okolo roku 910 z nich nechala odlít křesťanské bohoslužebné nádoby. Jistý byzantský mistr pak měl ze zbytků kovových odlitků vyhotovit Palladium, tedy obrázek Panny Marie s dítětem tak, jak jej známe dodnes. Po smrti jejího druhého syna knížete Vratislava I. a kvůli jejich neshodám s Drahomírou v Praze někdy okolo roku 921, tedy těsně před jejím zavražděním, odvezla kněžna Ludmila Palladium na hradiště Tetín.

  Po její mučednické smrti (uškrcením) zdědil Palladium země české její vnuk a budoucí kníže Václav (sv. Václav). Kníže Václav nechal posléze převést nejen tělo sv. Ludmily, ale i samotné Palladium do Prahy. Často se prý dle tvrzení mnicha ze sousedního kostela sv. Jiří Václav k Palladiu země české modlil.

  Další legenda, tentokrát Crescente fide, popisuje, jak kníže Václav při válečném tažení proti zličskému vévodu Radslavovi údajně Palladium země české měl sebou, a dokonce těsně před rozhodujícím střetem ve Staré Kouřimi oba dva dle tvrzení legendy na Palladiem přísahali, že proti sobě již nebudou vést války a vévoda Radslav na Palladium ještě přísahal, že se knížeti Václavovi podrobí bez krveprolití. Legenda ještě popisuje, že těsně před bitvou měl kníže Václav vyzvat Radslava na souboj sám, ale ten když spatřil knížete s dvěma anděly a v ruce nesoucí Palladium země české raději se sám dobrovolně podrobil.

  Dne 28. září LP 935 tedy v den, kdy byl kníže Václav údajně svým bratrem Boleslavem I. zavražděn, měl Václav Palladium země české v mošně. Těsně po vraždě jej prý narychlo odnesl blahoslavený Podiven, který byl Václavovým sluhou a přítelem, tak, aby Palladium nezcizil jednak Boleslav, ale také jeho věrný a snad pohanský sluha Česta, který měl Václava ještě pro jistotu před kostelem sv. Kosmy a Damiána probodnout do boku.

  Palladium země české se tak nakonec stalo symbolem nejen staroboleslavské vraždy sv. Václava, ale také jako symbol země české. V době barokní bylo Palladiem spojována zejména se svatým Vojtěchem. který měl jistou dobu Palladium země české uložené na hradišti v Libici a posléze jej opět převezl do Prahy, tedy v době, když se on sám stal biskupem. Pravdou je, že existuje údajný obraz, kdy sv. Vojtěch při cestě snad do Říma Palladium země české drží v obou rukách a za zpěvu chorálu kráčí krajinou. Konec první části