Dějiny národa Českého - PÍSECKÝ HRAD

  Oblíbený hrad krále Přemysla Otakara II.

  Město nacházející se v kraji Jihočeském zvané Písek je poprvé zmíněno v listině českého krále Václava I. Přemyslovce na počátku roku 1243. Patrně v této době zde vznikla kamenná tvrz, kterou na hrad přestavěl a rozšířil jeho syn a nástupce Přemysl Otakar II. Tento patrně nejslavnější Přemyslovec začal ve městě budovat i královskou mincovnu, která byla hned vedle nově stavěného píseckého hradu. Jak se ale utvářely dějiny hradu Písek a jeho okolí? Jestli dovolíte, tak takto bych začal.

  Před hradem, který započal stavět český krá Přemysl Otakar II., stávalo již v 5. století hradiště, které vzniklo ještě za dob prvních keltských obyvatel. Později zde stávalo i slovanské hradiště, na které plynule navázala doba knížecích Přemyslovců. Bylo to dobře chráněné místo, vzhledem k tomu, že stálo nad řekou Otavou a bylo tak kolem dokola chráněno vodou. Stavbu hradu realizovala písecko-zvíkovská huť, která se zaměřila na dva hrady současně, tedy na hrad Písek a na nedaleký Zvíkov.

  Písecký hrad se stal častým místem pobytu krále Přemysla Otakara II. A dokonce se od roku 1260 do roku 1264 stal Přemyslovým domovem. Je jisté, že zde český král pobýval zejména kvůli jeho velké oblibě, tedy lovu divoké zvěře. V listině z roku 1274 se připomíná, že král Otakar zde s velkou oblibou se svými přáteli lovil a hojně popíjel vína lahodného. Tato informace jistě naznačuje, že písecký hrad se těšil u krále velké oblibě.

  Na počátku roku 1275 se zde připomíná, že hrad měl i svého králem dosazeného purkrabího, jenž se stal i velitele hradní posádky. Purkrabí měl i svůj vlastní praporec, který byl symbolem Bechyňského kraje, kam hrad na počátku svého založení patřil. Sídlil zde i hofmistr, který měl pod sebou takové města jakým byly Vodňany a Bechyni či vesnice Čížová, Křepice a Zátaví. Je patrné, že Písecký hrad byl v kraji Jihočeském jakýmsi správním centrem a místem s mnoha úředníky.

  Hrad byl vlastně jakousi středověkou vojenskou a hospodářskou soustavou, které se v době 13. a 14. století říkalo Manská soustava. Jeho velká sláva a obliba skončila se smrtí českého krále Přemysla Otakara II. na Moravském poli. Od té doby byl hrad Písek jen udržován. Syn Přemysla Otakara II. Václav II. nikdy hrad osobně nenavštívil. Což se podepsalo i na jeho postupném chátrání. Václav II. dával raději přednost své milované Kutné Hoře.

  Po vymření slavného rodu Přemyslovců byl hrad králem Janem Lucemburským dán do zástavy. Díky penězům z hradu Písek se mohl král Jan Lucemburský vydat na svou poslední rytířskou bitvu ve svém životě do Kresčaku, kde 26. srpna LP 1346 hrdinsky jako rytíř zcela slepí padl. Až teprve Janův prvorozený syn císař a král Karel IV. někdy na počátku roku 1347 hrad opět vykoupil a připojil do seznamu královských hradů. Posledním, kdo na hradě Písek přenocoval a chvilku i pobýval, byl král římský a český Václav IV., ten se však na sklonku svého života LP 1419 rozhodl, že hrad za astronomických 500 kop pražských grošů prodá Janu Hájkovi z Hodětína. Tím ale historie hradu nekončí, ale to až příště.