Dějiny národa Českého - POSLEDNÍ MOHYKÁN ROŽMBERSKÉHO RODU
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
Fanfárový Petr Vok.
Petr Vok z Rožmberka, mladší bratr vladaře Viléma z Rožmberka, je rozporuplnou, nicméně vznešenou postavou našich národních dějin. Sám žil ve stínu autoritativního bratra, získal od něho skromné území na zámku Vimperk a městečko Soběslav. Narodil se 1 října L.P.1539 na Českém Krumlově. Otec Jošt III. z Rožmberka a matka Anna z Rogendorfu. Samotný Petr si později přikoupil město Bechyni a luxusně ji přebudoval.
Do vysoké politicky se příliš nehrnul a na rozdíl od Viléma, který žil spořádaný,a pro Petra nudný život, žil bujarým a fanfárovým životem, budil často pohoršení, a to nejen u samotného bratra, ale i na císařském dvoře. Miloval hostiny, pitky, lov, krásné ženy, které si dokonce vydržoval, často hýřil penězi. To vše mu Vilém vytýkal, na druhé straně Petrova renesanční velkorysost patřila k tónu doby. Petr Vok svým formátem přerůstal domácí poměry. Bylo mu ke cti, že se rád zabýval umění, kterému dosti rozuměl, rád i cestoval, samotného Petra přijala dokonce i anglická královna Alžběta.
Vok se řadu let zdržoval i na dvoře panujícího krále a císaře Ferdinanda I. Habsburského, sám byl i nábožensky založený a byl na rozdíl od některých českých pánů katolík, což mu bylo u dvora ke cti. Také pozdější následník, král a císař Maxmilián, si Petra Voka oblíbil. Možná právě proto se Petr nakonec přiklonil k luteránské víře, vzhledem k tomu, že Maxmilián byl volnomyšlenkářem. Petrovo odpadlictví ve víře vyvolávalo v rodině vážné konflikty, ale přece jen však nikdy nevedlo k vážné roztržce mezi bratry. Na stará kolena se Petr Vok oženil s Kateřinou z Ludanic, která Voka k náboženské svobodě přivedla, manželství však nebylo štastné.
Kateřinu zužoval zdravotní stav a hlavně její duševní porucha, přesto Petr Vok ke Kateřině byl neuvěřitelně ohleduplný až do její poslední chvíle. Kateřina z Ludanic zemřela 22. července 1601 na Českém Krumlově. Samotnou Kateřinou vymřel rod pánů z Ludanic, který pocházel původně z Uherska, ale na přelomu 15. století přešel na Moravu. O několik málo let dříve také zemřel Petrův bratr a do té doby vladař a představitel českých stavů Vilém z Rožmberka 31. srpna L.P.1592. Petr Vok se stal po jeho smrti vladařem a posledním mužským potomkem Rožmberků.
Poslední mužský potomek.
Petr Vok po smrti svého bratra disponoval obrovitým majetkem, leč těžce zadlužený, a tak cítil povinnost vyrovnat se s věřiteli. Rozprodal mnohá zboží, vyrovnal nejkřiklavější dluhy a ač nerad, prodal své největší sídlo rodu Český Krumlov. Kupcem nebyl nikdo jiný než samotný císař Rudolf II. Habsburský. Ačkoli měl Vok některé rysy příbuzné s Rudolfem- oba projevovali nechut k veřejnému životu, dávali přednost soukromí, uměleckým a vědeckým zálibám- ocitl se Rožmberk v konfliktu Habsburků na Matyášově straně. Soudil, že přes všechny slabiny může být Matyáš lepší panovník než nevypočítatelný Rudolf.
V letech dynastické krize proto Petr Vok štědře financoval odboj proti císaři Rudolfovi, Velikost samotného Petra Voka se nejvíce vyjevila L.P. 1611, kdy po Čechách řádila vojska biskupa Leopolda Pasovského, plenila nejprve ve středních Čechách pod záminkou, že se hojí za zadržovaný žold, který jim údajně přislíbil císař Rudolf. Posléze se vojska dostala i do Jížních Čech, nebylo, kdo by Pasovské vyplatil? Asi se k tomu nikdo ani nehlásil, a tak musel samotný Vok. Zaplatil tak 150 000 zlatých, aby vojáci opustily Prahu. Sám Petr Vok ale věděl, že mu peníze nikdy nikdo nevrátí. V hamižném prostředí české šlechty byl nakonec tím, kdo jednal bez ohledu na oběti.
Sám Petr Vok z Rožmberka předvídal, že politické rozpory mezi katolíky a nekatolíky mohou přerůst ve válečný konflikt. Ještě stačil přebudovat Třeboň, své poslední velké panství, na dokonalou pevnost, a 6. listopadu L.P 1611 dvaasedmdesátiletý zemřel. Do rodinné hrobky ve Vyšším Brodě ho ukládali v týž den, kdy se konal pohřeb císaře Rudolfa II. Petr Vok z Rožmberka se podílel také na velkém tažení proti Turkům L.P 1593, na kterém měl údajně sám 1500 rožmberských vojáku z celkového počtu 15 500, které poslal císař Rudolf, což byla desetina z celkového počtu. Pro nezdar bylo však 3. listopadu české vojsko rozpuštěno a Vok se raději zaměřil na obranu v Třeboni. Jeho život byl také krásně zfilmován v české veselohře, Svatby pana Voka a Pan Vok odchází. Ještě nutno dodat, že na rozdíl od svého bratra Viléma se Petr stal předmětem mnoha legend.
