Dějiny národa Českého - POUSTEVNÍK SVATÝ IVAN
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
Legenda o existenci světce Ivana
Zmínky o poustevníku Ivanovi existují v různých legendárních zprávách. Jediným z hlavních pramenů dokládajících starobylé úcty ke sv. Ivanovi je legenda broumovská., jenž byla nazvána podle místa, kde byl nalezen rukopis o tomto světci. Rukopis byl vytvořen patrně ve druhé polovině 15. století.
Z této legendy se dovídáme o životě poustevníka Ivana, jenž pocházel z Uher a byl dokonce blízkým příbuzným uherského krále sv. Štěpána Arpádovce. Ivan se, jak popisuje legenda, zřekl svého nároku na uherskou korunu a raději sloužil deset let Bohu v osamělosti. Poté opustil vlast svou a usadil se v Čechách v jeskyni u potoka Loděnice na řece Berounce. Zde nalezl ne nepřístupném místě pod vysokou skálou jeskyni a pramen čisté a zázračné vody. Legendy popisují: Jak sv. Ivan bojoval v noci s množstvím ďáblů, kteří jej trápili a rušili v modlitbách. Chtěl místo opustit, ale před odchodem se mu zjevil sv. Jan Křtitel, který mu předal kříž. Ivan vrazil kříž do tlamy pekelného ducha a ten prorazil skálu a uprchl se svými druhy děrou, jenž je dodnes ve skále patrná. Ivan se živil podle legend jen bylinami a mlékem.
Kníže Bořivoj se vypravil jednoho dne na lov vysoké zvěře. Jeho psi štvali Ivanovu laň k potoku Loděnice, kde ji kníže Bořivoj měl zasáhnout šípem. Raněná laň se vrhla k nohám svatého Ivana, ten ji šíp opatrně vytáhl a žehnáním ránu zacelil. Kníže Bořivoj vstoupil do jeskyně a tam nalezl člověka, s nímž se dal do řeči. Pozval ho k sobě na hradiště Tetínské. ale Ivan odmítl. Bořivoj po návratu vyprávěl příhodu své choti kněžně Ludmile, a ta vyslovila přání Ivana navštívit. Poustevník rozprávěl s kněžnou Ludmilou o věcech božských a nadpřirozených a musel ji nakonec slíbit, že ji na hradišti Tetína navštíví.
Po nějaké době se nakonec Ivan vypravil za kněžnou Ludmilou na Tetín, kde rozmlouval s knížetem Bořivojem o spasení duše. Cestou zpět přes vesnici Hodyni a Svinary byl ale napaden a zraněn lapky z okolních lesů. Krev zbarvila kámen, z kterého nešla smýt. Tento kámen se dodnes nachází v kostele sv. Jana Křtitele v jeskyni nedaleko Loděnice. Jeden ze sedláků zahnal lapky bičem. pozval Ivana do domu a věnoval mu koně na zpáteční cestu. Když Ivan pocítil blížící se smrt, zjevil se prý kněžně Ludmile anděl a zvěstoval, že poustevník umírá. Ludmila poslala svého kněze Pavla se svatým olejem. aby Ivana zaopatřil. Po smrti byl sv. Ivan pohřben ve své jeskyni. Kníže Bořivoj mu po několika letech dle příkazu nechal postavit kostel zasvěcený sv. Janu Křtiteli a nechal německým biskupem vysvětit i jeskyni. Takto popisuje život sv. Ivana i legenda mantovského biskupa ze severní Itálie.
Pravdou je, že se v polovině 19. století našla přímo v jeskyni kostra muže, jenž podle dnešních antropologů spadá do druhé polovina 9. století. Tedy do doby knížete Bořivoje a jeho manželky kněžny Ludmily. Stejně tak se našel kámen, jenž byl opravdu poskvrněn krví. Takže již v této době, ale i dnes, se historici domnívají, že tento stařec, jenž byl označen jako sv. Ivan, žil v době prvního historicky doloženého knížete Bořivoje. Kostel s jeskyní se začal podle tradice svatého Ivana nazývat kostel sv. Jana pod Skalou.
