Dějiny národa Českého - POZŮSTATKY KNĚŽNY LUDMILY (SVATÉ LUDMILY)

   Kněžna Ludmila byla zavražděna dne 15. září L.P. 921 na hradě Tetíně a tam byla též i pohřbena. Kníže Václav nechal L.P 925 přenést pozůstatky své babičky do Prahy a uložil je v kostele sv. Jiří, založeném jeho otcem knížetem Vratislavem. Umístění tohoto druhého pohřbu kněžny v kostele není známo a nebylo nalezeno ani při pozdějších stavebních úpravách, ani při novodobém archeologickém výzkumu baziliky v roce 1959-1962. Podle legendy o sv. Ludmile nebyl tehdy kostel ještě vysvěcen ani dostavěn.

  Pravděpodobně již během přestavby kostela sv. Jiří knížetem Boleslavem II., byly pozůstatky kněžny Ludmily přeneseny do nové kaple, vybudované jako mauzoleum kněžny Ludmily. Pozůstatky kněžny spočívaly v popsané hrobové jámě v podlažní kapli až do další přestavby kostela, kterou si vynutil požár L.P. 1142.

  Za vlády abatyše Anežky (dcery krále Václava I). byla vybudována východně od původní kaple nová kaple sv. Ludmily. Uprostřed této kaple byl vybudován opukový náhrobek sv. Ludmily. Sem byly pozůstatky kněžny již počtvrté přeneseny. Tady byla opravena i rakev, a také s největší pravděpodobností bylo manipulováno i s tělem. Nejstarší historická zmínka o existenci rakve sv. Ludmily pochází z L.P. 1283, kdy se o ní zmínil neznámý letopisec a pokračovatel Kosmovy kroniky.

  Za abatyše Kateřiny z Lipotlic L.P. 1378. byly pozůstatky kněžny uloženy do nové schránky a současně nechala Kateřina pro lebku zhotovit stříbrnou hermu, v ohni pozlacenou. Toto vše financoval král Václav IV. Na jeho rozkaz došlo i k oddělení lebky od ostatní kostry.

  Po dalším požáru L.P. 1541 byla porušena kaple a rakev sv. Ludmily. Až nakonec byla rakev i s ostatky raději zazděna do hrobové dutiny, která byla vybudována pod dlažbou kaple. Rakev je obdélníková s přiklopenou deskou s ležící postavou mučednice. Nad rakví L.P. 1732 byl vybudován vysoký barokní oltář, s obrazem sv. Ludmily. Po stranách sochy stojí sv. Víta a sv. Václav. Podle pamětní knihy byl oltář L.P. 1736 doplňován.

  Celá hrobka sv. Ludmily byla ještě důkladně opravována L.P. 1852. A na východní straně je deska s nápisem: Hrob sv. Ludmily mučednice, dědičky a mateře českého národa, ta byla obnovena L.P. 1858. Kněžna Ludmila byla typickou představitelkou první etapy christianizace Čech. Podle legendy byla nejdříve pohankou, pak vzorem křesťanských ctností. Byla patrně dcerou knížete Pšovanů Slavibora, ale není zde vyloučen ani srbský původ. Byla manželkou prvního historického knížete Bořivoje a matkou Spytihněva a Vratislava. Zemřela zákeřnou smrtí uškrcením. Jména vrahů kněžny Ludmily jsou uváděni Tuna a Gomon, patrně Vikingové čí Varjagové (nebo také Rusíni)

Na obrázku: Relikviář sv. Ludmily