Dějiny národa Českého - PŘEMYSL OTAKAR I. - 2.díl

  Díl druhý: Zlatá bula sicilská.

  Hned na počátku vlády Přemysla Otakara I. nahrála novému českému knížeti náhoda v podobě předčasného úmrtí císaře Jindřicha VI. na malárii. O římskoněmecký trůn se rozhořel velký boj mezi jeho mladším bratrem Filipem Švábským a Otou IV. Brunsvickým., kterého zvolili jeho protivníci.

  Přemysl Otakar I. nejdříve podpořil Filipa a 9. září 1198 za to od něj dostal listinu, v níž mu udělil královskou hodnost i právo dosazovat pražské biskupy a současně uznal právo českých pánů samostatně si volit panovníky bez zásahu z vnějšku. Spor o římský trůn ale nekončil a do bojů tentokrát zasáhl papež Inocenc III. Přemysl jako obratný diplomat využil situace, změnil tábor a 24. srpna 1203 za to získal v Merseburku potvrzení své královské hodnosti, a to dědičné i pro své potomky od Oty IV. Tuto listinu potvrdil i papež Inocenc III.

  Následně po této události se Přemysl Otakar I. s požehnáním biskupa Daniela rozvedl. Zhruba v polovině roku L.P. 1199 zapudil svoji dosavadní manželku Adlétu Míšenskou s výmluvou, že jsou příbuzní, a znovu se oženil s krásnou sedmnáctiletou Konstancii Uherskou.

  Adlétina rodina, se však obrátila s žádostí o zásah na římskoněmeckého krále Filipa Švábského, a ten se Přemyslovi pomstil tím, že L.P. 1203 udělil Čechy v léno příbuznému Děpoltovi III. Přemysl reagoval tím, že se usmířil s Adlétou a na čas ji povolal zpět do Prahy a znovu se přidal na stranu Filipa Švábského.

  Když se však L.P. 1205 Přemyslovi a Konstanci narodil vytoužený dědic Václav, musela Adléta i s ostatními dětmi definitivně opustit Prahu. Přemysl Otakar I. měl s Konstancií ještě syna Vratislava, ale ten zemřel v dětském věku, dále Vladislava, Přemysla a dcery Juditu, Annu, Blaženu, a nakonec Anežku, budoucí svatou Anežku Českou.

  Konflikt dvou římskoněmeckých králů měla v červnu 1208 rozhodnout bitva. Přemysl Otakar I. stál tentokrát na straně Filipa Švábského. Jenže než došlo k bitvě, zavraždil Filipa bavorský falckrabě Otta Wittelsbašský. Spor se nakonec vyřešil tím, že na trůn usedl po Přemyslově zásahu mladý a teprve čtrnáctiletý Fridrich II. Za vojenskou pomoc Přemyslovi udělil Fridrich II. listinu zvanou Zlatá bula sicilská, která potvrzovala českým králům dědičnost, a hlavně to, že české království není říšským lénem. Český panovník tak mohl volit i římského krále a jeho hlas byl dokonce rozhodující.

  Právo volby krále si česká šlechta vyzkoušela L.P. 1216, kdy král Přemysl Otakar I.nechal zvolit svého jedenáctiletého syna Václava za svého nástupce na královské trůně. Král Přemysl Otakar I. ještě stačil odrazit konflikt s Děpoltem III v bitvě u Kouřimi L.P. 1223, zúčastnit se korunovace svého syna Václava I. L.P. 1228. a 15. prosince L.P. 1230 vydechl Přemyslovec naposledy. Dožil se vysokého věku, bylo mu 75 let. Slavný český král je pochován dodnes v katedrále sv. Víta.

Na obrázku: Přemysl Otakar I. v Katedrále sv. Víta a Zlatá bule sicilská.