Dějiny národa Českého - PŘEMYSL OTAKAR II. - Český král nejmocnějším vládcem střední Evropy
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
V roce 1978 uplynulo od smrti nejslavnějšího českého krále Přemysla Otakara II. 700 let. V tom samém roce tým archeologů, historiků a antropologů odkryl hrob krále železného a zlatého, který šest století, tedy od doby, kdy tělo Přemysla Otakara II. uložil prakticky jeho potomek Karel IV. v chrámu sv. Víta na Pražském hradě v roce 1350, nebylo odkryto. Doslova šokem pro celou skupinu vedenou antropologem Emanuelem Vlčkem bylo, v jak děsivém stavu byla nejen jeho rozdrcená lebka, patrně tvrdou ránou mečem na temeni, ale i jeho kosterní pozůstatky. Jaký ale byl život coby českého krále. Jestli dovolíte tak takto bych začal.
11. února 1252 oženil se mladý Přemysl Otakar, tehdy ještě jako moravský markrabě, s dědičkou Horních a Dolních Rakous Markétou Babenberskou. Sňatkem v Rakousku položil mladý Přemysl Otakar základní kámen velkého státu Přemyslovců ve Střední Evropě. Teprve o rok později, tedy po smrti svého otce Václava I., se stává Přemysl Otakar českým králem. V roce 1254 podniká Přemysl vojenskou výpravu k Baltu, kde zakládá město Královec, dnes Kaliningrad. V roce 1260 poráží v bitvě u Kressenbrunnu uherského krále Belu IV. z rodu Arpádovců a připojuje k Horním a Dolním Rakousům taktéž Štýrsko.
Právě těsně po bitvě u Kressenbrunnu poznává Přemysl Otakar mladičkou a pro něj atraktivní Kunhutu, vnučku uherského krále Bely IV. a donutí papeže aby zrušil manželství s dosavadní zákonitou manželkou Markétou Babenberskou. Žení se s Kunhutou Uherskou.Uherský král Bela IV., tedy jeho bývalý nepřítel v boji, se tak stává jeho spojencem. V roce 1266 připojil král Přemysl Otakar II. k Českému království Korutany a v té době bohaté Kraňsko. Od té doby vliv českého krále sahá od Baltu až k Jadranskému moři. Stává se tedy nejmocnější panovníkem střední Evropy.
V době krále Přemysla Otakara II. se upevnilo v Českém království zemědělství, rozrostla se řemeslná výroba, královská města jako např. České Budějovice, Písek, Zlatá Koruna atd. Nově vzniklé hrady Zvíkov, Bezděz a pár dalších jsou oporou královské moci proti odbojné a zákeřné šlechtě. Ve své touze k získání císařské koruny má Přemysl Otakar II. proti sobě do té doby neznámého Rudolfa I. Habsburského. Moc Habsburků neustále roste. Blíží se konečná fáze o vliv ve střední Evropě. Na den sv. Rufa dne 26. srpna LP 1278 na Moravském poli u dnešní vesnice Durenkrut dochází ke střetnutí přemyslovských vojsk s mocí říšské šlechty vedené Rudolfem Habsburským. Přemysl Otakar II. je v boji zabit, a tím se hroutí sen o velké přemyslovské říši, v jejímž centru mělo být České království.
Po odhalení hrobu krále Přemysla Otakara II. v roce 1978 zůstala v chrámové dlažbě opuková deska. Detekční přístroje signalizovaly, že jsou uvnitř hrobu kovové předměty, snad brnění nebo zbraně. Zhruba necelých třicet centimetrů se objevuje pod deskou stará dřevěná truhla, ve které je nalezena zcela rozbitá lebka krále, ale u ni jsou pohřbeny pohřební insignie, a tedy nejstarší odznaky královské moci české historie. Zlatá koruna, žezlo a jablko, jenž pochází z doby okolo roku 1260 a více. Žezlo je nejstarší královská insignie Evropy.
Kostra Přemysla Otakara II. značně utrpěla dvacetiletým uložením již těsně po bitvě ve Znojemské rotundě. Král zemřel ve věku 45 let. Byl štíhlé a patrně střední postavy, vysoký asi 158 cm. Díky vysokému rozkladu kostí nelze přesně určit, co vlastně krále v boji zabilo. A tak skončil sen o velké slávě Českého království, na který již jen na malou chvíli navázal syn českého krále Jana Lucemburského a hrdé Elišky Přemyslovny, jenž byla vlastně vnučkou Přemysla Otakara II. Tím byl Karel IV.
