Dějiny národa Českého - PŘEMYSL OTAKAR II. Díl druhý: Vznik hradů a měst v Přemyslově době

  Jak jsem již v předchozím dílu o Přemyslu Otakarovi II. psal, stárnoucí král legitimního potomka nemajícího se rozvedl s Markétou Babenberskou, aby si posléze vzal mladičkou uherskou princeznu Kunhutu, po otci z rodu Rurikovců. Následně nato se narodil dědic trůnu Václav, kterého česká historie zná jako Václava II. Přemyslova moc se i díky české a moravské šlechtě dále rozrůstala, také patrně v tuto dobu dostal král přízvisko ŽELEZNÝ a ZLATÝ.

  Politickým svorníkem Přemyslova říše byl jeho okázalý dvůr, ne němž byla zastoupena česká, moravská, ale i rakouská šlechta a přední církevní preláti. V čele královských rádců stál Přemyslův velký přítel, olomoucký biskup Bruno. Šlechta vstupovala do služeb krále Přemysla, zejména v rámci zemských struktur, tedy soudů a úřadů, které by třeba v době knížecích přemyslovců zastával jen panovník. Dále jim bylo svěřeno mnoho hradů, ve kterých šlechta zastávala funkci purkrabích. Zkrátka se více podílela na politickém vlivu v zemi a spoluvytvářela obraz společnosti,

  Pro šlechtu už nebyl panovník nepřítel, jako tomu bylo v dobách předchozích, ale přirozenou součástí aristokratické soustavy. Přesto ale došlo na sklonku Přemyslovy vlády k nekontrolovatelnému odboji proti němu samotnému. Vysvětlení lze nalézt v konfliktním vymezování vlivů moci při prudkém rozvoji jak šlechtických rodů, tak zakládání měst. Zkrátka, šlechta se chtěla zcela osamostatnit, tak, aby již nepodléhala panovníkům.

  Přemysl Otakar II. na tuto vzniklou situaci reagoval zakladatelskou činností, zejména hradů, posléze i měst. Města byla zakládána obvykle v blízkosti správních center nebo panovnických dvorců. Příkladem toho je založení měst Písek či Domažlice, kde stával již z dob předchozích hrad či malé sídliště. V každém nově vzniklém městě se samozřejmě rozrostl obchod, řemeslná výroba a tržiště. Další Přemyslův rozmach zasáhl trasu na Moravu, na které král založil města Čáslav, Vysoké Mýto, Chrudim. Patrně největší ranou do bohaté české aristokracie, zejména na jihu Čech, bylo ze strany krále Přemysla Otakara II., založení města České Budějovice. Tímto si zcela znepřátelil bohaté a vlivné Vítkovce.

  Ale nebyla to jen města, která král Přemysl Otakar II. zakládal. Dalším urbanistickým projektem byly jeho doslova pompézní hrady, které stejně, jako za jeho otce Václava I., měly obranný charakter. Jistě každý z Vás zná takové skvosty jako jsou hrady Týřov, Nižbor, Zvíkov, Křivoklát nebo dominanta severních Čech hrad Bezděz. Jenže výstavbou královského panství a měst se dostával Přemysl Otakar II. do střetu zájmu s místní šlechtou (viz. Vítkovci). Pravdou ale je, že král dával těmto bohatým rodům jisté náhrady, takže z jeho strany nešlo o principiální útok proti nim, ale spíše o rozmach celého Českého státu. Tím byl hodně podobný svému otci. Jenže hrdá česká a moravská šlechta to viděla jinak. Konec druhé části.