Dějiny národa Českého - PŘEVZETÍ MOCI PO BRATROVRAŽDĚ
www.inadhled.live Autor. Aleš Hroník
Boleslav řečený ukrutný
Až do LP 935 byl druhorozený syn knížete Vratislava Boleslav I. údělným pánem na Staré Boleslavi. Jakmile se po zavraždění svého bratra knížete Václava chopil moci, kormidlo české politiky otočil o 180 stupňů. Zatímco Václav založil svou vladařskou koncepci na přátelství s mocnějším německým sousedem, jeho samozvaný nástupce Boleslav I. tyto svazky okamžitě zpřetrhal. Dokonce přestal platit do Německa obvyklé odvody. Není sice fakticky známo, co přesně závazek Václava vůči saskému králi Jindřichovi představoval, ale poplatek byl prý placený vlastně již od časů bájných knížat Neklana a Hostivíta. At už poplatek míru začal platit kdokoliv a byl jakýkoli, Boleslav (muž nepochybně rozhodný a vlastně i odvážný) platit přestal. Okamžitě se ovšem ocitl v konfliktu s nástupcem zemřelého Jindřicha Otou I. Válčili pak spolu vytrvale a dlouho po celých čtrnáct let.
L.P. 950 se válečné štěstí přiklonilo na stranu Oty I., budoucího prvního císaře římskoněmeckého.
Saská vojska, která LP 950 vtrhla přes Krušné hory do Čech a dlouho obléhala posádku nejmenovaného hradu (snad Ústí), donutila knížete Boleslava I. k vyjednávání, při kterém byl obnoven znovu starodávný poplatek z míru. Takže kníže Boleslav tak jako tak musel platit také. Boleslav I. musel dokonce svůj dlouhý vzdor vůči Němcům uhradit. Údajně to bylo 800 hřiven stříbra, což by odpovídalo cca 6. tunám drahého kovu. Na druhou stranu si český kníže na nějaký čas vydobyl nezávislost vůči Německu a dokončil Václavem započatý samostatný vznik českého státu.
Boleslav I. taktéž navázal příbuzenství s nově vznikajícím státem na severu, tedy Polskem, kde začal vládnout Piastovec Měšek I. Přátelství ztvrdil svatbou své dcery Doubravky právě s prvním polským knížetem Měškem. Před svou smrtí započal vyjednávat s papežem o zřízení biskupství, to ale dokončil L.P. 972 jeho syn a nový český kníže Boleslav II. Pobožný.
