Dějiny národa Českého - PRVNÍ ČESKÝ KRÁL VRATISLAV

 Spor mezi bratry a vojenská výprava do Říma.

  Po smrti knížete Spytihněva II. se podle Břetislavova zákona stal nejstarší z bratrů Vratislav II. vládcem země. Kníže Vratislav se přičinil o zřízení biskupství v Olomouci, které bylo založeno v roce 1063. O necelých pět let později zemřel slavný pražský biskup Šebíř a mělo být rozhodnuto o jeho nástupci. Čeští páni si přáli,  aby se pražským biskupem stal bratr knížete a budoucího krále Jaromír, Vratislav však tvrdil, že o volbě nového biskupa musí rozhodnout sněm. A tak nakonec ke sněmu opravdu došlo, rozhodovalo se přímo pod širým nebem u Dobína na Náchodsku, kde byl kníže Vratislav II. na vojenské výpravě proti Polákům.

  Vratislav II. předal před tváří sněmu prsten a biskupskou berlu litoměřickému proboštu Lanzovi, a tím dal vlastně najevo, že si přeje, aby byl pražským biskupem probošt Lanzo. Novým biskupem se ale nakonec v roce 1068 stal Vratislavův mladší bratr Jaromír, s čímž se kníže Vratislav nikdy nesmířil. I přestože si nový biskup vedl velmi dobře, a dokonce jako jeden z mála v té době uděloval almužny, pečoval o chudé a přestárlé, staral se o duchovenstvo, tak nevraživost obou bratrů byla veliká.

  Zhruba v té době byl papežem zvolen Řehoř VII., který se snažil povznést církev a vymanit ji tak ze světské nadvlády. S tím však nesouhlasil mladý a teprve dvacetiletý německý král Jindřich IV. Došlo k velkému sporu, v němž se německá knížata postavila na stranu papeže, proti svému králi. Český kníže Vratislav však zůstal věrný Jindřichovi IV., taktéž mu mnohokrát vojensky pomohl. Zejména v roce 1075, kde vojensky německého krále podpořil proti Sasům v bitvě u řeky Unstrutu.

  Německý panovník mu za tuto pomoc dal v léno země, na jejichž porážce se český kníže Vratislav II. podílel, bylo to například Lužice, kde v té době žily i zbytky slovanského obyvatelstva. Kníže Vratislav se snažil použít přátelství s králem Jindřichem i k tomu, aby své zemi zajistil samostatnost a úplnou nezávislost na německé říši.

  V roce 1083 podnikl Jindřich IV. válečnou výpravu proti papeži do samotné Itálie. Kníže Vratislav II. ho v tomto tažení dokonce podpořil i finančně a navíc mu poskytl i zhruba 400 těžkooděnců. Jindřichovo vojsko obléhalo věčné město Řím více jak rok, nakonec ho čeští vojáci ve službách německého krále Jindřicha IV. dobyli, když vzali útokem římské hradby a uvedli německá vojska do věčného města.

  Zatímco Jindřich IV. bojoval v Itálii, tak se na krátkou dobu Vratislav ujal Německa jako svrchovaný pán a zástupce za nepřítomného krále. V té době to byla pro knížete Vratislava II. velká pocta. Jindřich IV. mu dokonce svěřil i rakouskou marku, kde na Vratislava II. zaútočil Leopold. Český kníže ho však 12. května 1082 porazil v jedné z nejkrvavějších bitev 11. století u Mailberku. Tato bitva pak vstoupila do dějin a výrazně posílila prestiž českého knížete Vratislava II. 

  Král Jindřich IV. z vděčnosti za všechny prokázané služby udělil Vratislavovi II. v dubnu 1085 v sídelním městě Mohuči královský titul. A tak v den sv. Víta, patrona České země, 15. června 1085 byli Vratislav II. a jeho manželka Svatava korunováni v nově dostavěné bazilice sv. Víta na českého krále a královnu. Asi si dnes ani neumíme představit, jaká to musela být v Praze v té době sláva. Korunovace se v bazilice ujal trevírský arcibiskup Egilbert.

  Spor se synem Břetislavem a bratrem Jaromírem.

  Český král Vratislav od těch dob byl nazýván Vratislav I. král Český. Královský titul byl však propůjčen pouze jemu, nevztahoval se na jeho nástupce. Šlo tedy o zisk částečný, navíc dost závislý na německém králi, nicméně přinesl i řadu výhod. Zejména byla zrušena povinnost odvádět německému králi starodávný poplatek, místo toho bylo za čestnou povinností ustanoveno, aby německého krále vždy při cestě do věčného města Říma provázelo 300 až 400 českých vojáků (tato povinnost mohla však být vyplacena jen zlatem).

  Tím vším bylo hodně posíleno postavení českého státu v Evropě. Bohužel, na druhé straně dále přetrvávala rozepře mezi členy přemyslovské dynastie, král Vratislav I. žil v nevoli nejen s bratrem Jaromírem (pražským biskupem), ale i se synem Břetislavem. Spory s Jaromírem se týkaly zejména pražského biskupství, jehož velký význam se král Vratislav snažil oslabit již v minulosti založením vyšehradské kapituly roku 1070. 

  Po zrušení olomouckého biskupství výnosem německého krále Jindřicha IV. 1085 spadala pod pražské biskupství i Morava, tím se pochopitelně posílilo politické postavení biskupa Jaromíra, což král Vratislav I. nesl těžce. A tak král všemožně usiloval o obnovené biskupství v Olomouci, která v té době byla hlavním a největším městem Moravy.

  Dlouholeté spory mezi králem Vratislavem a jeho bratrem pražským biskupem ukončila až Jaromírova smrt v roce 1090. Nesváry se synem Břetislavem způsobil údajně králův přítel a oblíbenec Zderad. Ten Břetislava při jisté příležitosti veřejně potupil a jeho sluhové kvůli tomu Zderada v Praze zavraždili. Král Vratislav se na syna Břetislava velmi rozhněval a dokonce ani na přímluvy mnohých velmožů se nedal obměkčit a odmítl mu odpustit až do své smrti. Břetislav se pak za podpory svých věrných při obléhání brněnského hradu Špilberk v roce 1091 proti otci dokonce vzbouřil, a i když záležitost skončila smírem, tak raději ze strachu před otcem a králem Vratislavem uprchl do Uher, konkrétně do Trenčína, kde byl pod ochranou uherského krále Ladislava z rodu Arpádovců.

  První český král Vratislav I. zemřel 14.ledna 1092 na následky pádu s koně při lovu na svém milovaném Vyšehradě, který dal i sám založit, a postavil zde kostel sv. Petra a Pavla. Čechy ztratily slavného krále, za jehož vlády vzkvétalo hospodářství, byly zřízeny mnohé kláštery a kostely. Král Vratislav I. odčinil i křivdu svého staršího bratra Spytihněva II. spáchanou na slovanských mniších Sázavského kláštera a povolal je zpět.

  Samotnému králi Vratislavovi se hodně zalíbily slovanské obřady sázavských mnichů, a tak žádal papeže Řehoře VII. , aby svolil konat služby Boží ve slovanském jazyce po celém Českém království. Jednání však bohužel ztroskotala kvůli tomu, že se král Vratislav I. mezitím postavil na stranu německého krále Jindřicha IV. proti samotnému papeži.

  Vratislav si zaslouží velké uznání v naši historii, byl to panovník, který si jako první nasadil královskou čelenku na hlavu a byl jako první, který stmelil vztahy mezi Čechy a Němci.