Dějiny národa Českého - PRVNÍ KRÁLOVSKÁ KORUNOVACE

  15. června L.P. 1085 proběhla vůbec první korunovace českého krále. Byl jím Vratislav II. ze slavného a vznešeného rodu Přemyslovců. Byla-li první polovina 11. století časem svrchované nadvlády římskoněmeckých císařů, a tedy světské moci nad církevní mocí papežů, pak v druhé polovině 11. století přešel papežský Řím do protiútoku. Zásluhy knížete českého Vratislava II. o věc německého císaře byla zcela mimořádná, a roku 1085 se český kníže dočkal velkého ocenění. Na dvorském sjezdu v Mohuči mu Jindřich IV. udělil královskou hodnost za oddanost a válečné služby, které Vratislav císaři poskytoval již několik let dozadu.

  Díky udělení královské hodnosti, zbavil Vratislava povinnosti poplatků, které český stát do té doby platil, a na místo toho bylo stanoveno, že jediným závazkem českých panovníků vůči římskoněmecké říši zůstane povinnost obesílat korunovační jízdu do věčného města Říma čestným ozbrojeným doprovodem. 15. června L.P. 1085 se pak na Pražském hradě konala vůbec první královská korunovace, při které arcibiskup trevírský Egilbert za ohromného návalu zvědavců vsadil zlaté čelenky na hlavu krále Vratislava II. a jeho manželky a první české královny, polské princezny Svatavy. Královská hodnost byla sice jen formální a nebyla dědičná pro budoucí příslušníky knížecích Přemyslovců, ale pro osobu krále Vratislava II. znamenala moc a velké výhody.

  Vratislav II. nadále zůstal vazalem německého císaře a byl Jindřichovi povinován vojenskou pomocí v případě potřeby nebo blížícího se nebezpečí uvnitř říše. Královská hodnost učinila Vratislava nejvýznamnější autoritou mezi ostatními panovníky hned po císaři. Ještě sedm let vládl Vratislav II. po slavné korunovaci. Opravdové a dědičné královské hodnosti se český stát dočkal až v době panujícího krále Přemysla I. tak zvanou Zlatou bulou Sicilskou vydanou 26. září L.P. 1212.

  Vratislav II. král český, zemřel 14. ledna L.P. 1092. Po jeho smrti se český stát ocitl ve značně velké krizi, kterou fakticky vyřešil až druhý král český Vladislav, který stejně jako Vratislav měl královskou hodnost jen pro sebe samého, a nikoli dědičnou.