Dějiny národa Českého - PRVNÍ PŘEDPODOBA CHRÁMU SV. VÍTA - Díl první

 Kde a kým byl vlastně kníže Václav zabit?

  Kolem dnešní katedrály sv. Víta na Pražském hradě je mnoho nejasností. 21. listopadu LP 1344 Karel IV. spolu se svým otcem Janem Lucemburským položili základní kámen ke stavbě chrámu sv. Víta a podle dochované zprávy to mělo být těsně nad hrobem nesmrtelného a věčného knížete svatého Václava.

  Původní bazilika, kterou v roce 1061 započal stavět kníže Spytihněv II., byla po kouskách rozebírána tak,  aby nebyla porušena stavba  knížetem Václavem započata již v roce 926 nebo 930. Rotunda svatého Víta byla zahalena mnoha tajemstvím. Tou první bylo, proč vlastně kníže Václav tuto kamennou stavbu na Pražském hradě započal.

  Těsně vedle rotundy na dnešním prvním nádvoří Pražského hradu stála totiž jiná a o něco straší kamenná stavba-kostel Panny Marie, jenž započal stavět Václavův dědeček Bořivoj I. Podle kroniky mantovského biskupa ze severní Itálie totiž měl údajně kníže Václav nechat tuto prakticky první sakrální kamennou stavbu na území Prahy pobořit. Ale proč by to, podle církve silně věřící kníže Václav, dělal? Odpověď je přitom velice jednoduchá. Doslova prosaský kníže Václav nechtěl patrně ve svém středu nově vznikajícího města Prahy stavbu, která bezesporu byla silně ovlivněna Velkomoravskou říší (tou vzhledem k tomu, že byl kostel stavěn v době, kdy měla na Čechy vliv velká Morava byla)

  Kostel Panny Marie byl tedy z podnětu knížete Václava pobořen, ale dle mínění archeologů se Václav, anebo posléze Spytihněv, při přebudování rotundy na baziliku v roce 1061 rozhodli pro jistou satisfakci a tou mělo být, že některé kameny, jenž měl ve svém středu kostel Panny Marie, byly použity na stavbu kostela sv. Víta. Jak pozoruhodné, to samé vlastně udělal při stavbě chrámu sv. Víta v době Karla IV. i první stavitel Matyáš z Arrasu.

  Další záhadou Václavem stavěné rotundy sv. Víta byla prakticky jeho smrt dne 28. září 935. Vynořila se z prachu dějin zpráva, že první zemský patron a vévoda vlasti Václav byl zabit nikoli na Boleslavi, ale přímo na Pražském hradě. Konspirační teorie má své vysvětlení. Podle všeho byl do Prahy naopak pozván bratr a budoucí kníže Boleslav I. na událost, která mu nebyla patrně pochuti-mělo se totiž oslavovat narození Václavova potomka, a to dokonce syna, jenž měl podle mantovského biskupa dostat jméno Zbraslav.

  Silně ambiciózní Boleslav, který byl povzbuzován několika českými velmoži, a to zejména z okruhu jistého kouřimského knížete Radslava, měl podle všeho osobně na svého bratra Václava nedaleko nově stavěného kostela sv. Víta zaútočit a právě Radslav měl být ten, který nakonec Václava spolu s jistým velmožem Častou zabili. Podle všeho tedy někdo z okruhu knížete Václava předělal celou legendu, kde bylo změněno nejen místo, tedy Stará Boleslav za Prahu, ale také samotná událost tak, aby nebyla poskvrněna Václavem stavěná rotunda sv. Víta. Syn knížete Václava, možná Zbraslav, měl být podle všeho krutě odstraněn i se svou nám dodnes neznámou matkou, tedy možnou Václavovou manželkou nebo snad milenkou. Vše je ale jen konspirační teorie, jenž ale má reálný podklad. Konec prvního dílu.