Dějiny národa Českého - RADIM - BRATR SV.VOJTĚCHA
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
Světec z rodu Slavníkovců
Je patrně zcela zbytečné představovat vám slavný rod, jenž byl prakticky příbuzný vládnoucím Přemyslovcům. Ano Slavníkovci, kteří své sídlo měli na Libici nedaleko Kouřimi a Poděbrad v dnešním Středočeském kraji. Toto kdysi slovanské hradiště v dobách knížecích Přemyslovců si za své sídlo vyvolil otec Radima a jeho bratra budoucího druhého pražského biskupa Vojtěcha vladyka Slavník. Já se dnes zaměřím ale na Vojtěchova bratra a budoucího světce Radima, jenž se stal v sousedním Polsku prvním arcibiskupem ve Hnězdně.
Tento budoucí světec se narodil pravděpodobně v roce 970 na Libici. Řada dnešních historiků se ale domnívá, že se první polský arcibiskup sídlící ve Hnězdně narodil jíž v roce 960. Podle kronikáře Kosmy byl Radim velice zbožný až asketický, stejně tak jako jeho bratr a budoucí biskup pražský Vojtěch. Stejně jako Vojtěch i Radim studoval v německém Magdeburku snad teologickou fakultu a patrně i slovanské písmu. Je ale jisté, že Radim v tomto významném německém městě raně středověké vzdělanosti nestudoval se svým bratrem Vojtěchem současně. Mezi nimi byl patrně až šestiletý věkový rozdíl.
Po zvolení Vojtěcha Slavníkovce pražským biskupem 19. února 982 pracoval Radim v jeho úřadě, patrně jako "tajemník", tedy jeho pravá ruka nepřetržitě do roku 988. Zhruba na počátku roku 989 se Radim spolu se svým bratrem Vojtěchem vydal do Itálie s úmyslem pokračovat do Svaté země, kde oba dva chtěli navštívit jeruzalémský chrám a hrob Ježíše z Nazaretu. Jejich cesta ale skončila již v italském městě Monte Cassinu v chrámu, jenž patřil řádu Benediktinů, když se oba dva vraceli z věčného města Říma.
Několik dní po svém příchodu pak oba vstoupili do řádu sv. Benedikta v klášteře sv Bonifáce a Alexia na Aventině. V roce 992 se Radim ale i jeho bratr vrátili zpět do Prahy, kde ale dlouho nepobyli. Již v roce 994 opět, a to nastálo, Prahu opustili. Rok poté, tedy 28. září roku 995 byl Slavníkovský rod na Libici vyvražděn, takže i toto byl důvod, proč se jednak Radim, ale ani Vojtěch již nikdy do Prahy nevrátili.
Radim svého bratra Vojtěcha doprovázel až do své mučednické smrti dne 23. dubna LP 997 na prusko-polském pomezí, kde byl údajně Radim očitým svědkem Vojtěchovi smrti. Sám Radim byl pohanskými Prusy zajat a dokonce i mučen. Díky polskému knížeti Boleslavovi Chrabrému byl ale nakonec ze zajetí propuštěn. Pod ochranou knížete Boleslava se nakonec Radim usídlil ve Hnězdně. Tělo jeho mrtvého bratra Vojtěcha pak nechal kníže přenést a pietně pohřbít taktéž ve Hnězdně.
Na počátku roku 999 se Radim opět vydal na cestu do Říma, kde byl z rukou samotného papeže Řehoře V. vysvěcen na biskupa. Rok nato se stal hnězděnským arcibiskupem. Je ale pravdou, že dodnes neexistují žádné zprávy o jeho působení coby arcibiskupa. Až na počátku 20. století se podařilo zjistit, že údajný první hnězděnský arcibiskup Radim byl pohřben v nově vystavené bazilice Nanebevzetí Panny Marie v Hnězdně. V roce 1039 ale vojska českého knížete Břetislava I. Přemyslovce město i chrám vyplenilo a posléze odneslo do Čech vzácné relikvie a ostatky obou bratří, tedy jednak Radima, ale i Vojtěcha. Těla obou světců jsou dodnes uloženy v chrámu sv. Víta v Praze.
