Dějiny národa Českého - RANĚ STŘEDOVĚKÝ ROD VRŠOVCI

  Když se v dnešní době vysloví jméno Vršovci, každý si jistě tento staroslavný rod spojí s dnešní pražskou městskou částí Vršovice, ale popravdě souvislost mezi tímto rodem a částí Prahy není žádná. Vršovice jako městská část Prahy se v listinách královského města Prahy objevuje jako sídliště v souvislosti s legendární říčkou Botič. Název Vršovice se začal užívat až v první polovině 14, století, jako návršek, nebo vrch, ale to už byl rod Vršovců přes dvě století vyvražděn.

  Rod, který byl znám již na konci 10. století, se poprvé na scéně objevuje v souvislosti s vyvražděním jiného starobylého rodu- Slavníkovců. Podle legendy mantovského biskupa byli někteří příslušníci tohoto rodu svatým biskupem Vojtěchem káráni za kruté zacházení, zejména se ženami, a podle biskupa svatého Vojtěcha byl tento rod spojován s polopohanskými tradicemi. Také díky nim se biskup sv. Vojtěch vzdal biskupského úřadu a odešel do Říma.

  Mantovský biskup dále uvádí, že svatý biskup Vojtěch měl nad rodem Vršovců vynést prokletí, a to bylo podle všeho svárem mezi rody Vršovců a Slavníkovců. Podle jeho tvrzení byli později Slavníkovci vyvražděni spíše Vršovci, nikoli Přemyslovci dne 28. září roku 995, jako pomstu za pohanu a prokletí. Dále mantovský biskup uvádí, že k tomuto hrůznému činu měl pomáhat středočeský rod Těpticů. Jaká byla skutečnost však dnes nikdo s jistotou říci nebo napsat nemůže. Pravdou je, že označený viník, český kníže Boleslav II., byl v době vyvraždění stižen mozkovou mrtvicí.

  Zhruba na počátku 11. století se jiný kníže Boleslav III., tedy syn Boleslava II. pokoušel rod Vršovců sprovodit ze světa, poprvé se to mělo odehrát na jaře roku 1003, ale zde se tohoto rodu zastal budoucí kníže Oldřich, který byl s pomocí Vršovců nejenže vysvobozen ze zajetí, ale také dosazen na knížecí stolec v Praze. V následujícím období se jistý příslušník Vršovců jménem Kochan měl údajně postarat o oslepení Oldřichova bratra Jaromíra, a posléze i o jeho zákeřnou vraždu, která se podle Kosmovy kroniky odehrála, když slepý kníže Jaromír vyprazdňoval břicho.

  V dobách knížete Břetislava II.se hovoří o Vršovcích v souvislosti s jistým Mutinou, který dokonce ustanovil tohoto příslušníka rodu Vršovců svým, dnes by se řeklo tajemníkem, nebo chcete-li, rádcem. Rod Vršovců byl patrně poslední starobylý rod, který byl trnem v oku jiného knížete, moravského Přemyslovce Svatopluka, jenže na druhou stranu podle Kosmovy kroniky byl jistý příslušník, vladyka Vršovců Svatoplukem ustanoven po dobu jeho nepřítomnosti pánem nad českou zemí.

  Otázkou tedy je, proč stejný kníže Svatopluk nechal celý rod Vršovců tentýž rok 1108 na podzim v Praze na návrší v té době zvaném Petra-Petřín vyvraždit. Vyvražděno bylo podle kroniky mantovského biskupa na 3000 tisíce žen, dětí a starců. Na rozdíl od Mantovského biskupa Kosmas dokonce zmiňuje i datum vyvraždění, tedy 28. října roku 1108. Je jistě patrné, že byl tedy tomuto masakru Kosmas přítomen.

  Celou akci popisuje doslovně. Vzhledem k tomu, že to byl brutální čin, Vám jej raději popisovat zde s omluvou nebudu. Věřte, že to nebyla jistě hezká podívaná.. Kníže Svatopluk byl údajně ze tento masakr kritizován i německým panovníkem, který se dokonce podle kronikářů nad zprávou o vyvraždění rodu Vršovců rozplakal. Možná, že by Vás zajímalo, co se stalo s knížetem Svatoplukem. Rozhodl jsme se jeho příběh napsat zde samostatně. Rod Vršovců, ať již kladně či záporně, vytvářel počátky dějin našeho státu stejně jako Přemyslovci či Slavníkovci.