Dějiny národa Českého - REVOLUČNÍ PRAHA L.P. 1419. A JAN ŽIŽKA Z TROCNOVA
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
Vítr husitské revoluce jako by ho vsál do velkých bojů. Bývalý zeman Jan Žižka z Trocnova byl překotnými ději stržen hned na počátku. Vojáky zkrátka doba potřebovala. A on voják byl. Nenáležel sice ke známým osobnostem, ale mezi takovými revoluce nehledá. On od počátku patřil k nejschopnějším a k nejzkušenějším.
V předposlední červencový den L.P. 1419 padají novoměstští konšelé z radničních oken. Jde o lidovou mstu na vykonavatelích královských příkazů. Jan Žižka tu poprvé stojí na straně revoluce, ač je osobním vojákem krále římského a českého Václava IV. Vzápětí se Prahou i mnoha jinými místy přežene mstivý příval lidové zloby. Hoří kláštery, berou za své městské nevěstince. Současně se dává do pohybu lavina venkovských zoufalců a otrhanců. V Čechách, a zejména v Praze, mohutní davová psychóza, v cizině zvláště v Římě a u Zikmundova dvora bují velká zloba. Zatímco selsko-plebejské povstání kališníků v Čechách se chystá přivítat Spasitele, cizina, hlavně Německo, koná přípravy k potření Antikrista uhnízděného v srdci Evropy.
Počátkem L.P. 1419 se do Prahy valila lavina venkovské chudiny, nadšeně vítaná příznivci Jana Žižky, chudinou novoměstskou. V té chvíli už husitští a katoličtí páni uzavírali se Staroměstskými dohodu hájit právo a řád zemský ve jménu královny-vdovy Žofie Bavorské.
Po komplikovaných jednáních s mluvčími radikálů se podařilo venkovskou chudinu z města zase vypudit. Opustili Prahu dobrovolně, avšak se zlobným reptáním a záměrem vrátit se. 10. listopadu L.P. 1419, na svatou Ludmilu, se měla v hlavním městě konat nová slavnost zbratření lidu. Aby tomuto zabránili, rozkázal nejvyšší purkrabí Čeněk z Vartenberka vojensky obsadit Hrad a Malou Stranu. Novoměstští radikálové odpověděli protiopatřením: zabezpečit přístup k Praze obsazením Vyšehradu. Velitelem pevnosti se podle dochovaných pramenů stal Jan Žižka.
Brzy na to začaly do města znovu proudit zástupy chudiny. A došlo k prvním konfliktům, které obratem přerostly v malou občanskou válku. Trvala deset dnů a za útoku radikálů proti Hradu prakticky lehla popelem Malá Strana. Stala se tak první obětí počínajících husitských bouří. Jan Žižka jako velící důstojník na Vyšehradě zůstal tentokrát stranou bojů, pouliční bitvu vedli nejspíše Mikuláš z Husi a hradecký kněz Ambrož. Nakonec však obě strany uzavřely příměří platné do jara L.P. 1420.Venkovská chudina byla podruhé donucena opustit Prahu, a tak příležitost proměnit hlavní město v centrum revoluce zůstalo promarněno.
Na počátku kruté zimy zamířily houfy otrhanců do Loun, Slaného, Žatce a Písku. V Praze tedy vše začalo, ale pokračování bylo již na okolních městech, a to především na jihu Čech. Přesto se do Prahy boje ještě vrátily, a to hlavně na horu Vítkov a na Vyšehrad.
Na obrázku: Jan Žižka hledí na horu Vítkov.