Dějiny národa Českého - ROŽMBERKOVÉ, PÁNI Z RŮŽE

  Slavní a mocní Rožmberkové, jimž v časech jejich největší slávy patřila většina jižních Čech, údajně pocházeli ze starobylého římského rodu Orsini. Její původ prý sahá až do starověku a světu dali i několik papežů. Podle starodávné pověsti někdy v časech bájného knížete Vojena, pravnuka Přemysla Oráče, přišel z Itálie do Čech jakýsi kníže Vidigo Ursinus (česky Vítek Orsini) a právě on měl být prapředkem pánů z Růže (tedy Rožmberků). Když Vítek Orsini se svou ženou a dětmi, služebnictvem a lidem válečným k půlnoci se bral a k Dunaji přišel, vytáhl proti němu kníže Vojen z rodu Přemyslova a porazil ho u Vizovic. Vítek uzavřel s knížetem mír a uznal Vojena svým pánem. Tato legenda o původu slavného rodu Rožmberků vznikla někdy v 11. století, patrně dvě století po samotné události.

  Prvním písemně doloženým zakladatelem tohoto rodu byl Vítek z Prčice. První zprávy o něm pocházejí ale až L.P. 1169, kdy zastával vysokou dvorskou funkci trukase (čili stolníka) u českého krále Vladislava I Přemyslovce. Služba u dvora byla pro tehdejší šlechtu nejen vyznamenáním, ale i příležitostí získat od panovníka odměnu za vykonanou službu a nějaký ten majetek. V letec 1184-1185 za vlády Vratislavova syna knížete Bedřicha zastával Vítek úřad kastelána na hradě Práchni u Horažďovic. Byl tedy vlastně správcem Prácheňského kraje zahrnující dnešní Sušicko, Prachaticko, Strakonicko a Písecko. Tehdy se poprvé dostal do jižních Čech. Vítek z Prčice zemřel L.P. 1194.

  Nejstarší Vítkův syn Jindřich obdržel Hradec, po něm nazvaný Jindřichův (tedy Jindřichův Hradec), a znak se zlatou pětilistou růží na modrém poli. Druhorozený syn Vilém získal bojem Třeboň a Landštejn a jako svůj znak měl stříbrnou růži na červeném poli, a nakonec třetí syn Vítka Smil, získal Stráž nad Nežárkou a Bystřici, a svůj znak měl modrou růži na zlatém poli. A aby toho nebylo málo, tak patrně nemanželský Vítkův syn Vok, získal Krumlov, Vítkův kámen a Rožmberk. Asi jste správně pochopili, že právě posledně jmenovaný nemanželský syn, tedy Vok, byl pokračovatelem slavného rodu Rožmberků. Jestli je to pověst nebo fakt, to už se dnes asi nedozvíme, ale něco na tom pravdy patrně bude. Dokládá to údajně i ztracená kniha Záviše z Falkenštejna, kde jsou Vítek a Vok zapsaní jako zakladatelé rodu. A dokonce by v knize měla být i návaznost na italský původ Orsinů .

  Nejslavnějším a také nejbohatším Rožmberkem byl pan Oldřich II. z Rožmberka. Tento bohatý velmož L.P. 1426 až 1430 se setkal s papežským legátem Orsínim. Patrně šlo o jednání dvou stejných rodů, protože si Oldřich nemohl nevšimnout stejného erbu, tedy červená pětilistá růže na stříbrném poli a v dolní polovině byly pak šikmé stříbrné a červené pruhy, které byly nápadně podobné erbu Rožmberků a již před nimi pánům z Růže. Pan Oldřich z Rožmberka důvtipně usoudil, že to patrně nemůže být náhoda.

  Legendy nebo skutečnosti se pak chopil předposlední Rožmberk Vilém L.P 1551. Nadchnul se pro ni o to více, že postavil v renesančním slohu zámek Kratochvíle u Netolic, který vybudoval slavný italský renesanční stavitel Baltazar Maggim. Jestli bylo spříznění s italským rodem Orsiny pravdivé nebo falešné, to už se asi nikdo nedoví, vzhledem k  tomu, že slavný rod Rožmberků vymřel smrtí posledního představitele Petra Voka z Rožmberka L.P 1611.