Dějiny národa Českého - RUDOLF II. HABSBURSKÝ A JEHO PSYCHICKÁ PORUCHA

  Císař Rudolf II. je jistě jedním z nejpozoruhodnější císařů a králů, kteří kdy obývali Pražský hrad. Jenže zároveň bývá často označován za " šíleného Habsburka" nebo "blázna na trůnu". Jaká je vlastně pravda? Byl císař Rudolf II. duševně nemocný? Jako projevy jeho choroby bývají někdy označovány i jeho sběratelská mánie a mimořádné zaujetí pro alchymii, astrologii a esoterické vědy. Jenže tyto zájmy ale patřily mezi oblíbené koníčky mnoha bohatých renesančních velmožů.Například pokud jde o jeho rozsáhlou sbírku obrazů, soch, hodin, hracích strojků a různých kuriozit, určitě se císař Rudolf II vyrovnal svému strýci, španělskému králi Filipu II.V posedlosti alchymii ho zase doháněl nejvyšší purkrabí pražský pan Vilém z Rožmberka.

  V Rudolfově povaze a chování však bylo cosi podivného, co vzbuzovalo obavy a podezření už u jeho současníků a v nemalé míře ovlivňovalo závěr jeho života. První známky psychických potíží, navenek se projevující zádumčivostí, apatií, se u Rudolfa II. objevily už v letech 1580 a 1582, kdy se jednalo o jeho nakonec neuskutečněné svatbě s vlastní sestřenicí Isabelou Klárou, dcerou španělského krále Filipa II.

  Další nával psychických potíží se u císaře projevil L.P. 1597, kdy se dozvěděl, že si jeho bývalá snoubenka Isabela Klára má brát jeho mladšího bratra, arcivévodu Albrechta, řečeného Zbožný. Císař Rudolf zuřil, ale nebyla v tom tak žárlivost, spíše v tom spatřoval rodinný komplot proti vlastní osobě a podezříval Albrechta, že ho chce připravit hlavně o císařskou korunu.

  Také svého druhého bratra Matyáše podezíral, když Matyáš přijel L.P. 1599 do Prahy s požadavkem, aby ho ustanovil svým nástupcem. Císař byl Matyášovou žádostí zaskočen a odbyl ho jen tím, že ho jmenoval místodržícího v rakouských zemích a vrchním velitelem armády bojující v Uhrách s Turky. Další vývoj událostí poznamenala morová epidemie, před níž v létě L.P. 1599 Rudolf II. utekl z Prahy do Plzně. A tady se jeho stav dále zhoršoval. Podle zprávy papežského nuncia Filipa Spinelliho zuřící císař zfackoval svého komorníka a podkoního dokonce bodl v návalu vzteku dýkou, naštěstí jen lehce. Často vyhrožoval popravou, jako třeba nejvyššímu komořímu Pavlu Sixtu Trautsenovi.

  Zkrátka Rudolf II. Habsburský byl jistě velký podivín a hodně psychicky narušený člověk Podepsání náboženské svobody, kterou císař nakonec parafoval, bylo pod nátlakem a už tak pro nemocného Rudolfa zvěstovala jeho konec. Naše úvahy se opírají o kodex, který se dochoval díky opatům cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě.