Dějiny národa Českého - ŠKOLA ZÁKLAD ŽIVOTA

  Ve 2. polovině 19. století patřily české země k oblastem s nejvyšší gramotností v celé Evropě. Zásluhu na tom mají především velkorysé reformy z konce 60. let, které umožnily vybudování rozsáhlé sítě základních (obecných) škol. Po ukončení obecné školy mohly děti postupovat do měšťanské školy, kde se jim dostalo vynikajícího praktického vzdělání, nebo do klasického gymnázia, či dokonce do obchodní akademie.

  Osmitřídní klasická gymnázia byla hlavně zaměřena ve značné míře ještě na výuku klasických jazyků a antických reálií, reálná gymnázia zdůrazňovaly spíše význam matematiky, přírodních věd, moderních jazyků a kreslení. 

  Gymnázia připravovala především na univerzitní studia, absolventi reálek odcházeli přímo na techniku nebo se již hojně věnovali praktickému povolání. Obchodní akademie, v Čechách a na Moravě ještě málo početné, měly spíše poskytovat dostatečné vzdělání pro budoucí podnikatele nebo vyšší úředníky. Výuka byla velmi kvalitní, páni profesoři požívali ve společnosti značné vážnosti jak u samotných žáků, tak u rodičů.

 Po rozdělení Pražské techniky L.P. 1869 a Karlo-Ferdinandovy univerzity L.P 1882 na samostatné školy podle vyučovacích jazyků bylo možno absolvovat již celé studiu v češtině. Na českých vysokých školách přešlo jen málo profesorů z původních ústavů, a tak jejich katedry bylo třeba obsadit novými a většinou mladými lidmi. Což bylo jen ku prospěchu. Díky tomu se z nich velmi brzy stala významná badatelská střediska, která rychle doháněla zaostalé české vědy.

  Metodologicky byla moderní česká věda ovlivněna myšlenkami pozitivismu. Tento významný myšlenkový směr a filozofický systém nepřevzala ovšem v čisté podobě, vybrala si z něj, jako tomu bývalo i jinde v Evropě, zejména úctu k faktům a způsob jejich ověřování, úměrnost ve výkladu, dále nedůvěru ke spekulacím, a především vědomí o důležitosti vědy v současné i budoucí době. Mnoho z těchto rysů ztělesnil Jaroslav Goll (pedagog, diplomat, historik a dědeček slavné herečky Nataši Gollové) zakladatel první české moderní historiografické školy.

  Školství hrálo velkou úlohu už za císařovny Marie Terezie a jejího syna císaře Josefa II. Bylo zrcadlem vzdělanosti u nás. Dnes bych raději o školství pomlčel. Učitelé a profesoři jsou spíše bráni jako nutné zlo, přibývá i násilí ze strany studentů na učitele, což je hlavní problém. Nezájem ze strany některých rodičů, a tím pádem i studentů, je daleko větší, než před listopadem 1989. A tím bych nepříliš optimisticky skončil.