Dějiny národa Českého - ŠKOLSTVÍ V DOBĚ KARLA IV.
www.inadhled.live Autor: Aleš Hroník
V době Otce vlasti navštěvovalo Vysoké Karlovo učení mnoho studentů, bakalářů a mistrů. V předchozích staletích byla vzdělanost uzavřena za zdmi klášterů, kapitul nebo far, i když je pravdou, že v úmyslu zřídit vysoké učení v Praze měl už Karlův děda Václav II. Jeho brzká smrt však uskutečnění tohoto plánu zabránila.
Děti v nižších vrstvách se učily v mateřské jazyce českém. Ti, kteří chtěli ovládat latinu a získat další poznatky po vědě, navštěvovali nové vysoké učení založené Karlem IV. Mohli zde získat sedmera svobodných škol, kterým se také říkalo partikulární. Jen žáci, kteří ukončili takovou školu, se mohli hlásit na univerzitu. Ta postupně stále více ovlivnovala i školy nižší, nad kterými měli dohled faráři a zvolené městské rady.
Rostoucí počet škol mohl zabezpečit i větší počet lidí, které rozvíjející se království potřebovalo. Studiu na školách, ale i zábavnému rozptýlení a rozšíření poznání, sloužil stále větší počet knih. Na počátku 14. stol. bylo nejvíce spisů latinských, v polovině 14.stol. přibývá děl českých. Počet čtenářů se rozrostl právě díky vzdělanosti a působení univerzity. Vzniká zde i první slovník zvaný Klaretův. Vedle náboženských textů studenti znalí čtení a mohli si vybrat knihy s díly básnickými a zábavnými. Byli tu v té době i překlady cestopisů, jako putování za Orientem od Jana Mandevilly či Benátčana Marka Pola.
Karel IV si přál, aby v Praze byla hlavně univerzita, a té podřídil vše. K tomu potřeboval souhlas papeže a také ho přímo od Klementa VI. v roce 1346 dostal. Byl to ze strany papeže Klementa VI záměr, vždyť Karel byl již přes půl roku římským králem, takže pro papeže byl v té době markrabě Karel spoluvládcem Evropy. Karel IV. usiloval, aby se pražské vysoké učení mohlo vyrovnat věhlasu velkým hlavně pařížským univerzitám, a to se v začátku více jak podařilo, v době Karlova syna Václava IV už to bylo bohužel horší.
.jpg)
