Dějiny národa Českého - SLAVNÝ ČESKÝ KNÍŽE BŘETISLAV II. PŘEMYSLOVEC

   Datum narození Břetislava II. syna Vratislava II. a jeho manželky Adléty Uherské neznáme. Kronikář Kosmas ho poprvé zmiňuje L.P. 1087, kdy mu otec svěřil velení malého oddílu při válečném tažení na Míšeňsku. Břetislav II. se tehdy příliš nevyznamenal. V parném létě se nechal Sasy překvapit při koupání v Labi a následně vlákat do léčky. Většina mužů z jeho početného oddílu zahynula a on sám byl lehce zraněn.

  O čtyři roky později, když král Vratislav obléhal svého bratra Konráda v Brně, posměšně připomněl tuto událost královský hofmistr Zderad a Břetislav ho za tuto urážku nechal zabít. Zřejmě ze strachu před otcovým trestem se vzbouřil a s třemi tisíci vojáky odtáhl na východ Čech.

  Po smrti otce Vratislava se ujal vlády Konrád Brněnský, ale dlouho nepanoval, zemřel ani ne za rok, a jakmile se Břetislav II. dozvěděl o jeho smrti, okamžitě vyrazil do Prahy, aby se ujmul vlády. Jedním z jeho prvních činů byl zákaz všech přežívajících pohanských zvyků.

  Třebaže bylo Břetislavovi II. v době nástupu na knížecí stolec už pětatřicet let, poprvé se oženil až L.P. 1094. Jeho manželkou se stala asi devatenáctiletá Luitgrada, dcera bavorského hraběte. Hned v druhém roce své vlády vpadl kníže Břetislav II. do Slezska ve snaze vymoci si na polském knížeti Vladislavu Heřmanovi placení už dříve stanoveném poplatku (daň z míru).

  L.P. 1096 svůj útok zopakoval, zmocnil se přitom Kladska, dal rozbořit Bardo nad Nisou a na východě od něj nechal postavit hrad Kamenec. V této době pojal kníže Břetislav II. podezření, že Vršovci (Božej a Mutina) vyjednávají za jeho zády s nepřítelem, vyhnal je se země a zbavil je veškerého majetku.

  To vše nebyly jediné potíže, s nímž se kníže Břetislav II. musel doma potýkat. L.P. 1097 vytáhla Břetislav II. se svým bratrem Bořivojem na Moravu, kde nechal uvěznit syna Konráda Brněnského Oldřicha. L.P. 1099 však musel na nátlak německého krále Oldřicha propustit.

  Před Vánocemi L.P. 1110 si Břetislav II. vyjel do knížecího dvora Zbečno, aby se zde věnoval jeho oblíbenému lovu. Dne 20. prosince ho patrně jeden z Vršovců probodl mečem do hrudníku. Na útěku vrah údajně spadl do jámy a přitom nalehl na svůj meč tak nešťastně, že se vážně zranil. Družina knížete ho dostihla a na místě ubila. Jednalo se o Vršovce jménem Božej, nebo Lokr.

  Umírající kníže Břetislav II. se stačil vyzpovídat, poplatek s Polska darovat klášterům v Praze a 22 prosince L.P. 1110 zemřel na svém loži ve Zbečnu. Tělo Břetislava II. nakonec bylo pohřbeno v bazilice sv. Víta, tedy v dnešní katedrále.

Ještě musím napsat, že u knížete Břetislava II. jsou dvě data úmrtí. Jedno je L.P. 1100, zmíněné kronikářem Kosmasem, a druhé je z legend knížecího dvora ve Zbečně 1110. Jelikož obě jsou psané legendisty tak musím brát v potaz oba letopočty.