Dějiny národa Českého - SLOVANŠTÍ VĚROZVĚSTI - KONSTANTIN (CYRIL) A METODĚJ NA MORAVĚ

  Ludvík Němec se podle příkladu svého děda snažil upevnit moc nejen mečem, ale i šířením křesťanské víry. Moravu, kde již za Mojmíra I. působila bavorská mise, chtěl připojit k pasovskému biskupství. Pasovští kněží však moravskému lidu hlásali pravdu o pravém bohu cizím jazykem, latinsky, ale lid na Moravě jim nerozuměl. Kníže Rostislav se proto obrátil do Říma k papeži a žádal ho, aby na Moravu poslal schopné učitele křesťanské víry.

  Papežská kurie však jeho žádosti nevyhověla, a tak moravský kníže Rastislav vypravil posly k byzantskému císaři Michalovi III. do Cařihradu (dnešní Istanbul). Císař posly vyslechl a požádal svého přítele z mládí Konstantina, zkušeného misionáře, aby se tohoto úkolu ujal. Konstantin ještě před odchodem na Moravu sestavil na základě jazyka Slovanů žijících v okolí Soluně slovanské písmo, tak zvanou hlaholici, a do staroslověnštiny přeložil i některé církevní texty. Potom se společně se svým bratrem Metodějem a několika pomocníky vypravil na Moravu.

  S velkou ctí přijal Rastislav a jeho lid učitele známé svou učeností i proslulé kazatelskou horlivostí. L.P. 863, kdy tito věrozvěsti zavítali na Moravu, se stal navždy památný.Ihned začali vyučovat lid a sepisovat slovanské knihy, Moravané přijímali novou víru s velkým nadšením, protože věrozvěsti k nim mluvili jazykem, kterému rozuměli

  L.P. 867 se Konstantin a Metoděj vypravili do věčného města Říma, aby u papeže Hadriána I. vyžádali zřízení biskupství pro slovanské země. Bavorští biskupové, kteří se obávali, že se tak slovanské země vymaní z jejich vlivu, obvinili oba bratry u papeže za kacíře. Dva roky pak museli Konstantin a Metoděj přesvědčovat papeže i mnohé biskupy o pravověrnosti svého učení a misijním učení. Pravda ale nakonec však zvítězila. Metoděj se vrátil zpět na Moravu jako papežský legát, potom pokračoval v misijní činnosti v Panonii a L.P. 880 byl nakonec také jmenován arcibiskupem moravským.

  Konstantin se však na Moravu nevrátil. V Římě těžce onemocněl, a tak se rozhodl vstoupit do kláštera, kde přijal jméno Cyril. A zde také ve věku 42 let 14. února L.P. 889 zemřel. Jak je vidno, Morava již dávno měla svého arcibiskupa a byla vysoce kulturně vyspělá. Její konec však přišel zanedlouho. A dodnes je součástí české země.