Dějiny národa Českého - SNĚMOVNÍ POLE - HRAD SVATÉHO VÁCLAVA-HRADČANY
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
Skutečná fakta o Hradčanech (Sněmovní pole)
Patrně nejstarší dějiny Prahy i Pražského hradu jsou plné záhad a otazníků. O pahorku, nebo chcete-li návrší Žiži, toho víme skutečně mnoho, ale co je fikce a co skutečná pravda?
Český kníže z rodu Přemyslovců Bořivoj měl své původní sídlo na Levém Hradci, nedaleko Prahy. Tam vládl, jak píší kronikáři, pod silným tlakem velkomoravského knížete z rodu Mojmírovců Svatopluka, který chtěl mít vliv na politickou situaci v české kotlině. Patrně proto přiměl českého knížete Bořivoje, aby jako jeden z mocenských nástrojů přijal křesťanství, které by mu jistě pomohlo rozrušit společenské soukolí archaického kmenového zřízení. A v souladu s devízou jeden pán na nebi a jeden pán na zemi by se tím ukončily rovnostářské poměry.
Kníže Bořivoj I. někdy okolo roku 882 přijíždí ze "školení", které se mu na Velké Moravě dostalo od biskupa Metoděje. Vrací se vlastně jako rovnocenný křesťan, navíc si s sebou přiveze kněze Kaicha a na Levém Hradci zakládá první křesťanský kostel v Čechách-rotundu sv. Klimenta.
Zároveň kníže Bořivoj I. začíná zavádět křesťanství i u ostatních kmenových vojvodů, s nimiž si byl do té doby jistě rovný. Bourání starobylých mravů se však mnoha vůdcům nelíbilo a proti Bořivojovi vypuklo násilné povstání, před nímž kníže uprchl opět na Velkou Moravu. Během Bořivojova nuceném exilu znepřátelené strany mezi sebou válčily a z bojů vyšli díky lsti vítězně Bořivojovi přívrženci, neboť český kníže byl opět povolán zpět.
Legendisté Kristián a Gumpold píší o místě, kde se měly oba znesvářené tábory sejít a rokovat o návratu Bořivoje. Podle všeho bylo toto místo sněmovním polem dávno před příchodem Čechů do Prahy. Přívrženci knížete Bořivoje přenesli pomyslný kámen, jenž nastoloval všechny předchozí vladyky a knížata. Když se po nedlouhé době kníže Bořivoj opět usadil, tentokráte na Pražském hradě, započal se stavbou kostela, jenž byl vysvěcen Kaichem ve jménu Panny Marie, aby tak zcela potlačil pohanský charakter místa a celé sněmovní pole ohradil.
Archeologové ale dnes spekulují, zda se toto sněmovní pole mohlo nacházet v dnešním areálu Pražského hradu a nějak souviset s pahorkem Žiži. Druhá možná lokalita je v prostoru současného Hradčanského náměstí, Pahorek Žiži, kamenný stolec a sněmovní pole svádí dohromady jiná teorie, podle níž "žiži" neznamená nic žhavého, nýbrž je odvozen ze slova "sieza", což je staroslověnsky stolec-nebo nastolení. Tento "kámen" se na sněmovním poli jistě nacházel, ale otázkou je kde, a kam se posléze ztratil. Již v předchozích článcích jsem napsal, že určitá indicie nás zavedla do středočeské obce Kamenný Přívoz, ale toto tvrzení se opírá jen o jednu jedinou legendu, která byla sepsána několik staletí po této události.
Úsvit českých dějin provází ještě celá řada jiných bílých míst, na jejichž zaplnění si budeme muset ještě počkat. Ať se však podíváme na otázku vzniku Prahy a Pražského hradu z jakéhokoli úhlu, musím připustit, že zde bylo skutečně pradávné centrum úzce propojené s vládou nad tímto prostorem, a není směrodatné, kdy a jak se ostatní badatelé, historici a antropologové dohodnou, kde se vlastně nacházelo "sněmovní pole" nebo návrší Žiži. Já osobně mám v této otázce jasno.
