Dějiny národa Českého - SOBĚSLAV II. Díl třetí: Bitva Na Bojišti rozhodla

  V posledním díle o knížeti, jenž byl nazván "selský", se zaměříme na jeho vážného přemyslovského konkurenta knížete Bedřicha. Na přemyslovském stolci stále ještě seděl kníže Soběslav II,a nemínil se vzdát bez boje. Na sklonku léta 1178 se Bedřich pokusil o vpád do Čech. Česká šlechta, která ale nikdy nepatřila k vzorům věrnosti vůči knížeti, v rozhodující chvíli svého panovníka jako vždy zradila.. A tak kníže Soběslav II. musel vlastně bez boje vyklidit Pražský hrad.

  Ale ani potom se však Soběslav II. nevzdal. Opevnil se s pomocí věrných moravských pánů na hradě Skála a připravoval se na další fáze bojů. Mezitím se v Praze usídlil nový český kníže Bedřich. S požehnáním císaře byl Bedřich nastolen na knížecí kamenný stolec, Soběslav, využil situaci, když si Bedřich jel pro císařské požehnání, a při návratu u Loděnice (nedaleko Berouna) ho vojensky zaskočil. Bedřichova malá armáda byla rozprášena a sám kníže Bedřich musel z boje utéct, zastavil se až v Prčicích. Od té doby se vryl do paměti národa Pochod Praha - Prčice.

  O čtyři dny později se bitva v krvavějším, leč pro Soběslava tentokrát nepříznivém rozuzlení, opakovala. Protivníci se 27. ledna LP 1179 utkali na dohled Pražského hradu, v místech, kde se od těch dob až dodnes říká Na Bojišti. V řeži se vítězství užuž přiklánělo na stranu Soběslava II. Ale v kritické chvíli dorazil nový Bedřichův spojenec, údělný kníže znojemský Konrád II. Ota. Zásah Konrádových vojsk definitivně rozhodl v Bedřichův prospěch.

  Avšak Soběslav ani po této prohrané bitvě nechtěl složit své zbraně, Ještě rok po bitvě Na Bojišti vzdoroval za hradbami svého hradu Skála, a teprve když už prakticky nebylo možno pevnost dále zdržet, raději volil útěk do ciziny. Nakrátko na to 29. ledna LP 1180 "selský kníže" zemřel. Vzápětí po jeho smrti, která byla taktéž záhadná (údajně byl otráven), měl poddaný lid důvod vzpomínat na zlaté časy knížete Soběslava II. Neboť Bedřich ihned na poddanský lid uvalil nové daně, aby mohl zaplatit dluhy jak císaři, tak Konrádovi II. Zatímco na Bedřicha se usmálo štěstí, český stát musel za jeho neslavné éry přestát hned několik pohrom. A kníže na nich nebyl bez viny! Řídil stát jako člověk, jak napsal tehdejší kronikář jako Vozka, který se nedokáže vyhýbat překážkám a nástrahám cesty. Ale to už je jiný příběh. Lidé na dobu knížete Soběslava nikdy nezapomněli a není tedy divu, že možná po něm pojmenovali i dnešní město Soběslav. Což však  jsou jen spekulace.