Dějiny národa Českého - SOCHY NA KARLOVĚ MOSTĚ II.díl

  První sochy na Karlově mostě vlastně začaly rekonstrukcí starého mostního kříže.

  Ten je dnes známý pod jménem Kalvárie, neboli sousoší svatého kříže s Kalvárií. Bronzová socha Ukřižovaného, která je na mostě dodnes pochází z roku 1628. Tehdy byla odlita v drážďanské dílně Hanse Hillgera podle modelu sochaře Wolfa Ernsta Brohna a původně byla určena pro most v Drážďanech. Tam ale nikdy osazena nebyla. Pražští radní sochu zakoupili roku 1657 a umístili na Karlův most. Roku 1666 byly Frischeho sochy nahrazeny sochami litými z olova, které odlil pražský zvonař Mikuláš Löw z Löwenberku. Zlacený nápis nad Ukřižovaným pochází z roku 1696 a byl zaplacen jako trest žida, který se údajně Kristu posmíval. Je v hebrejštině a znamená Svatý, svatý, svatý Hospodin zástupů. Tuto událost dokumentuje nápis v kartuších na kamenném terénu, do kterého je zasazen kříž. Terén je dílem drážďanského sochaře Georga Heermanna z roku 1707.

  S opravou roku 1683 vzniká socha Jana Nepomuckého. Socha Jana Nepomuckého je nejdéle stojící sochou na mezi 9. a 10. pilířem na pravé straně . Po pravé straně před 8.pilířem je do zábradlí vsazena deska s kovovým křížem a pěti hvězdami, označující místo, kde byl vikář shozen do řeky.

 1696 - Socha Piety od Jana Brokoffa objednal primátor Starého Města pražského Bohuslav Jan Voříkovský z Kundratic z odkazu staroměstského měšťana a písaře Gabriela Matheidese. Konečnou sumu pak doplnila městská rada. Pieta je zobrazením Panny Marie s mrtvým tělem Ježíše Krista na klíně. Jedná se o scénu, bezprostředně následující Ukřižování. V ikonografickém cyklu Kristových pašijí se nachází mezi výjevy Snímání z kříže a Kladení do hrobu.

  1700 - Socha svatého Václava byla dílem Ottavia Mosto z Padovy. Objednavatelem sochy sv. Václava pro Karlův most byl císařský rada a místosudí království Českého Václav Arnošt Markvart z Hrádku. Vlastnil statky na severu Čech, byl průkopníkem průmyslového podnikání u nás. V severočeské vsi Vernéřov založil manufakturu na výrobu pušek. Sv. Václav byl i osobním patronem objednavatele. Sochu objednal k „rozmnožení cti a slávy boží a ku počestnosti vejšdotknutého sv. patrona českého“.Socha sv. Václava je jedinou prací Ottavia Mosta pro Karlův most. Je doloženo, že Mosto již v roce 1695 žádal o povolení odebrat z lomu u Toušeně na Brandýském panství tvrdý a čistý pískovec. Cizinec Mosto znázornil sv. Václava jako římského vojína, lze si pouze představovat, jaké emoce vyvolala jeho práce. Cizinec pojal zemského patrona jako cizince. Po stránce umělecké muselo ovšem dílo velice silně zapůsobit na domácí scénu. Dílo bylo na svou dobu velice moderní, pro domácí prostředí ale cizí a nepatřičné. Společně se sochami Matěje Václav Jäckela se stalo jedním z pramenů, ze kterých budou vycházet sochaři následující generace. Bohužel, tato socha se nedochovala, spadla do Vltavy při povodni roku 1784 a byla později nahrazena sochou z dílny M.B. Brauna.

1709 - Křest Krista. Objednavatelem sochy Křest Krista pro Karlův most byl staroměstský radní a inspektor úřadu pražského mostu Jan Bedřich Neumann z Neuberka, jehož byl sv. Jan Křtitel osobním patronem, společně s manželkou Terezií Koberovou z Koberšperka. Jan Bedřich patřil mezi významné příslušníky úřednické šlechty v Českém království. Mimo jiné nechal na počátku osmnáctého století vystavět zámek Neuburk u Mělníka. Dlouhou dobu byla socha připisována Janu Brokoffovi. S postupem uměleckohistorického poznání lze však doložit významný podíl Janových synů na konečné realizaci. Přes kompoziční a formální vyspělost, vymezující se z dochovaného kompendia soch s určitostí připisovaných Janu Brokoffovi, nese práce stopy řezbářského stylu zakladatele dílny. Největší díl práce lze proto zřejmě připsat nejstaršímu synu Jana Brokoffa, Michaelu Janu Josefovi. Socha byla poškozena v revolučním roce 1848 a o devět let později nahrazena sochou sv. Jana Křtitele od Josefa Maxe. Dnes se torzo nachází v Lapidáriu Národního muzea v Praze.

 1714 - socha svatého Víta. Objednavatelem sochy sv. Víta pro Karlův most byl děkan vyšehradské kapituly Matěj Vojtěch z Löwenmachtu. Na Karlově univerzitě vystudoval filosofii a krom úřad děkana vyšehradské kapituly zastával také úřad faráře od sv. Vojtěcha na Novém městě. Socha sv. Víta opakuje kompoziční schéma o málo starší sochy sv. Víta z Radíče u Sedlčan. Lvy, zobrazení u světcových nohou, jsou aluzí na světcův osud a příběh zkrocení divokých lvů. Pátý lev, ležící u světcových nohou byl již na Neuräutterových rytinách označován jako „leo Bohemiae“, český lev. Socha sv. Víta nepatří mezi vrcholná díla Ferdinandova. Ačkoli zaráží naivní kompozice, nejasná skladba draperie či groteskní podoby lvů, vydrželo připsání sochy Ferdinandu Maxmiliánu Brokoffovi dodnes.

Pokračování v dalším díle.....