Dějiny národa Českého - SPARTA PRAHA FENOMÉN FOTBALU - výročí

  Athletic club Královské Vinohrady

  Píše se rok 1893 a v tehdejším Rakousku-Uhersku, do něhož bylo zařazeno i České království, se rozmáhá kulturní život a válečné napětí vystřídal na nějakou tu dobu klid zbraní. Na severu Evropy se rozmohl sport, jenž do budoucna ovlivní prakticky celý svět. Nazván byl fotbal, ale v naší zemi se zpočátku uchytil spíše název kopaná, Nebylo tedy divu, že v období několika desítek let začal přesně podle Anglie vznikat jeden fotbalový klub za druhým. 16. listopadu LP 1893 byl několika nadšenci založen Atletický klub Královské Vinohrady, jenž měl taktéž název AC Praha. Tento zpočátku cyklistický klub se po čase zaměřil i na bruslení na tehdy zamrzlé Vltavě a až se podle vzoru Britského království se stal i fotbalovým oddílem.

  Prvním předsedou byl český podnikatel, novinář a propagátor sportu Maxmilián Švagrovský, který byl taktéž členem Pražské obce sokolské a spoluzakladatelem Athletic clubu Královské Vinohrady, tedy budoucí Sparty Praha. Za několik týdnů po založení se vrhl nově založený klub i na kopanou a působil zejména na Letenské pláni Díky nulové podpoře ze strany radních Královských Vinohrad se klub přejmenoval na AC Sparta Praha a setrval u tohopto názvu prakticky až dodnes.

  V kavárně Deminka se konala první klubová schůze a zde bylo rozhodnuto jedním ze členů, že se napříště bude klub jmenovat AC Sparta, název vznikl zejména díky oblíbenosti antické kultury tehdejším obyvatelstvem. Název byl přijat přímo s nadšením. Začátky Sparty Praha byly velmi složité. Díky finančním potížím neměl klub ještě dlouho svůj vlastní stadion, a tak chtě nechtě jeho první amatérští hráči trénovali na vojenském cvičišti na Invalidovně. 29. března LP 1896 sehrála AC Sparta svůj první fotbalová zápas s budoucím pražským rivalem Slávií. Zápas sice skončil vítězstvím Sparty 1:0 ale těsně po zápase jej rozhodčí Josef Rosler změnil a vítězem se stala Slávie Praha.

  Díky tomuto ovlivněnému zápasu se další utkání mezi Spartou a Slavií odehrálo až za dlouhých jedenáct let. Zde ale prakticky začala odvěká rivalita mezi oběma kluby. Výsledek dalšího utkání sice již ovlivněný nebyl, ale nevraživost zde byla patrná. Mimochodem druhé utkání skončilo remízou 2:2. Jak jsem již psal, tak Sparta měla zpočátku velké finanční problémy. Dresy si hráči většinou kupovali sami, a tak nebylo divu, že měl každý hráč zcela odlišné barvy oblečení. Až na počátku 20. století si předseda klubu vymínil, že klubové barvy budou stejné, tedy červená a bílá a na prsou buse velké písmeno S.

  Skokem se přeneseme do období, kdy AC Sparta Praha již po druhé změnila klubové barvy. Prakticky díky barvám Hlavního Města Prahy, tedy žluté a červené se Sparta začala přezdívat Pražská železná Sparta a tak tedy nebylo divu, že si převzala i její barvy, ale s tím rozdílem, že ke žluté a červené přibyla ještě modrá. V roce 1918 byla Sparta již kvalitním evropským mužstvem a dokázala porazit např. i slavný Arsenál. V brance tehdy stál, budoucí král komiků Vlasta Burian. Slávu Sparty ale přerušila první světová válka. V době První republiky se sice Sparta opět zvedala, ale ne už jako předtím. Tehdy byla evropským lídrem. V době komunistické se Sparta přejmenovala několikrát, a také se i díky všemocné straně KSČ stala pro zbytek fotbalového Československa neoblíbenou. Zato prakticky mohou i její tehdejší fandové, jenž si často pletou sport se lví arénou. Jejich časté řádění a napadání ostatních fandů je přímo pověstné a nejen u nás.

  Dnes má AC Sparta Praha sice svůj stadion, ale na svou evropskou slávu kromě pár období, a to zejména v 90,letech 20. století, se již nevrátila. Přesto je ale dodnes nejslavnějším fotbalovým klubem u nás.