Dějiny národa Českého - SPYTIHNĚV I.- KNÍŽE Z RODU PŘEMYSLOVCŮ

  Se jménem Bořivojova syna Spytihněva se poprvé setkáváme někdy v roce 895, když se jako zhruba dvacetiletý objevil na říšském sněmu v bavorském Řezně a požádal tam jménem všech žijících Přemyslovců východofranského krále Arnulfa o ochranu před Moravany a zároveň přijetí západního křesťanství. Okolnost, že s ním byl i jeho mladší bratr a budoucí nástupce na knížecí stolec Vratislav I., svědčí o tom, že se o moc v Čechách musel s bratrem nějakým způsobem dělit. Oba, jak Spytihněv tak jeho bratr Vratislav se v zastoupení Čechů králi Arnulfovi poddali, a staly se vlastně jeho vazaly. Zároveň obnovili tradiční poplatek, tedy daň za mír, který Čechové Frankům platili už v dobách císaře Karla Velikého.

  Spytihněv I. vládl asi dvacet let, ale o jeho panování nemáme valné informace. Zjistil jsem nakonec tedy, že tento panovník byl patrně u zrodu druhého pražského kostela. který stával dnes vedle chrámu sv. Mikuláše na dnešním Malostranském náměstí. Kostel byl ale záhadně spojen se jménem pozdějšího knížete sv. Václava. Byl tedy kostel přejmenován? A jak se tedy nazýval v době, kdy byl patrně knížetem a strýcem sv. Václava opravdu stavěn. Zatím nevíme.Jisté však je, že Spytihněv I. zcela jistě založil rotundu sv. Petra na hradišti Budči, která sloužila jako středisko rané vzdělanosti. Potvrzuje to i fakt, že se zde někdy okolo roku 920 vzdělával Spytihněvův synovec kníže Václav..

  O panování knížete Spytihněva I. jsem před nedávnem zjistil, že patrně v jeho době z neznámého důvodu vyhořel kostel Panny Marie, který zcela jistě stavěl jeho otec Bořivoj I. Kostel stával na dnešním druhém nádvoří areálu Pražského hradu a jistě musel být stavěn někdy na konci 9. století (886-888). Spytihněv I. byl taktéž ze záhadných důvodů vyhnán z Prahy, tato informace byla objevena v souvislosti se založením Budečského hradiště, jelikož sem na nějakou dobu Spytihněv I. přenesl své sídlo coby panovník.

  Záhadnou informací v době knížat Spytihněva, ale i jeho bratra Vratislava bylo, že povolili přechod přes naše území maďarskému vojsku, které si na obou bratrech vyžádali Daleminci, tedy kmen Polabských Slovanů, těsně před tím, co napadly Sasy. Kočovní Maďaři ale zcela jistě v Čechách vypálili řadu hradišť, zejména na jihu Čech. Vzhledem k tomu, že tuto oblast ovládal konkurenční kmen Doudlebů, dá se s jistotou předpokládat, že se tak dělo s tichým souhlasem obou přemyslovských bratrů, tedy jednak panujícího Spytihněva I., tak i jeho mladšího bratra Vratislava.

  Kníže Spytihněv I., byl zcela jistě ženat, ale ze záhadných důvodů se nám nedochovalo jednak jméno jeho manželky, ale ani to, jestli měl nějaké potomky. Ale vzhledem k tomu, že na knížecí stolec v Praze po jeho smrti roku 915 nastoupil jeho mladší bratr Vratislav, je zřejmé, že Spytihněv mužské potomky zcela jistě neměl. V 80 letech 20. století čeští archeologové našli patrně hrob knížete Spytihněva I. a bylo zjištěno, že po jeho boku byla pohřbeno ženské tělo, které zemřelo zhruba ve věku 38 let. Je tedy zcela jisté, že kostra ležící po boku knížete Spytihněva I. patří jeho manželce.