Dějiny národa Českého - STARÉ POVĚSTI ČESKÉ: POVĚST O BIVOJOVI 

  Tento chasnicky silácký příběh patří jistě k nejznámějším a nejoblíbenějším pověstem. Na Kačí hoře nedaleko Vyšehradu, přibližně tam kde je dnes moderní studio televize, se odehrál jeho začátek. Kačí hora se během věku proměnila v Kavčí hory. Tam si mladý Bivoj, syn Sudivoje, počíhal na statného divočáka, který už dlouho působil škody široko daleko. Holýma rukama kance přemohl, chytil ho za boltce a na zádech ho odnesl na Vyšehrad k nohám slavné kněžny Libuše.

  Před zraky kněžny a její starší sestry Kazi, která tam právě dlela na návštěvě, a za nadšení shromážděného davu pak Bivoj kance proklál ostrým oštěpem. Libuši i Kazi statný junák Bivoj okouzlil. Kněžna Libuše mu odměnou darovala krom jiného kouzelný mužský pás z pokladů jejího otce Kroka, Kazi, zahořela k silákovi velkou láskou, on ji opětoval, a tak se spolu odebrali na její sídlo Kazín a brzy byla svatba.

  Tak vypravuje pověst Alois Jirásek, samozřejmě v košatém podání zařadil ji do své kolekce Starých pověstí českých hned na třetí místo, aby naznačil, že příběh se odehrál sice za vlády slavné kněžny Libuše, ale v době kdy byla ještě svobodná.

  Ve skutečnosti nemá pověst o Bivojovi ani zdaleka předpokládané stáří a do časů Libušiných byla zasazena až v 16. století. Patrně převrácenou pověst má na svědomí starý známý Václav Hájek z Libočan. Kosmas totiž žádného Bivoje nezná a nikdy o něm nikde nepíše. Tuto zvláštní pověst, ale i svatbu, zorganizoval Václav Hájek z Libočan. Byl totiž první, kdo lidový junácký příběh v pozdním středověku asi všeobecně známý obsadil novými herci a přenesl o několik století zpátky, podle Hájkových divokých propočtů kamsi do L.P. 715, neboť prý L.P. 713 se Libuše ujala vlády.

  Musím ovšem dodat, že v jakési dvorní, šlechtické verzi vypravuje velmi podobný příběh slavný český veršovaný kronikář takzvaný Dalimil. Tento autor první veršované kroniky vypravuje o jistém šlechtici Dětříškovi z Buzovic, že ,,divokú sviniú v lese živů za uši jal" a za bohatýrský skutek se mu dostalo povolení obohatit rodový erb o znak kančí hlavy. Tak se tedy ptám: znal Václav Hájek z Libočan Dalimilův příběh? Nepochybně ano, Nechal se k pověsti o Bivojovi inspirovat právě Dalimilem? Možná, snad ano!

  Ať už napsal pověst o Bivojovi Dalimil, nebo Hájek či Palacký, tato legenda se dodnes čte a dokonce i učí na školách. Po slavném Bivojovi je dokonce pojmenována i zcela malá planetka v naši sluneční soustavě.Tento příběh a ještě mnoho dalších, vám přátelé české historie připomínám v těchto smutných časech, kdy by měla konečně síla našeho národa navázat na sílu našich udatných předků.

Na obrázcích Bivoj od Mikoláše Alše a erbovní znak rodu Buziců.