Dějiny národa Českého - STARÉ POVĚSTI PRAŽSKÉ - POVĚST O SVATOVÍTSKÉ VĚŽI
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
Kdo by neznal hlavní svatovítskou věž, která je známa z obrázků po celém světě a dodává královským Hradčanům zvláštní ráz? Byla sice vyhnána do výše až za panujícího krále Václava IV., ale ani za něho nebyla ukončena její stavba pro neustálé války s husity. Jak to však bývá, lidová pověst vypravuje zcela něco jiného. Patrně fantazie pražského lidu dala se mýlit jinou starou památkou, o níž se zde také zmíním. Stála totiž na římse východní stěny kaple svatováclavské, a že měla věžovitou podobu, lidé považovali ji za model svatovítské věže, ač to byl snad kovový relikviář anebo svatostánek, do něhož se kdysi ukládala Největší svátost oltářní. Však hlavní věž svatovítského chrámu není zcela stavěna z kamene až do špičky, ale má kryt dřevěný a plechem pobitý, vypravovali si Staropražané, kterým tato odchylka nešla do hlavy.
Otec vlasti české Karel IV.,stavitel svatovítského chrámu, taktéž i jeho vysokou věž, a to celou z kamene, až do nejvyššího vrcholu stavěl, jak ukazuje model v kapli svatováclavské. Ale záhy postihla ji velká pohroma. Když totiž za Václava IV. se začal bouřit husitský lid a král nevěděl si rady, zavolal jakéhosi hadače, který mu řekl: Nepotřeš-li včas tyto zbojníky, jeden z nich tě zrovna pod svatovítskou věží zavraždí.
Že Václavovi IV. se zdálo zboření věže snazší, než potlačit husitské povstání. dal svatovítskou věž zbourat, mysle si: ,,Až ji srovnám se zemí, jak by se mohlo splnit toto proroctví?" A nezboural ji déle než k nynější hlásnici. Smrt, která ho náhle zastihla na kunratickém hradě, přerušila toto jeho zhoubné dílo. Tak také zůstala svatovítská věž až do ukončení husitských válek. Teprve když opět nastal mír, začali pomýšleti na její opětné dostavění. Ale že už neuměli tak stavět, a snad že peněz nebylo, dali na ni kryt, který svou jasnou zelení se dosud tak krásně vyjímá už zdaleka.
Tuto pověst jsem napsal ve staročeském jazyce, tak jak jsem ji i sám před několika lety slyšel. Možná že bude třeba ji přečíst i vícekrát. Tím Vám chci také připomenout vývoj našeho krásného jazyka českého z dob raného středověku do současné doby.