Dějiny národa Českého - STAROČESKÉ POVĚSTI: BÁJNÁ PŘEMYSLOVSKÁ KNÍŽATA VE ZNOJEMSKÉ ROTUNDĚ

   Co myslíte, žili Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Neklan a Hostivít doopravdy? Ještě dějepisci v období romantismu na počátku 19. století vůbec nepochybovali o tom, že jde skutečné o historické osobnosti. Víme, že posledně jmenovaný Hostivít byl otcem prvního historicky doloženého knížete Bořivoje. Už  Kosmova Kronika česká vedla postupem času ke zpochybnění historické autenticity těchto sedmi Přemyslovců. Brzy převážily kritické názory, podle nichž se jedná o stejně vybájené postavy jako v případě praotce Čecha či kněžny a věštkyně Libuše.

  Už proto se někteří historici klonili k názoru, že oněch sedm jmen vlastně představuje jakousi přemyslovskou dynastickou legendu. Jako důkaz pro toto tvrzení uvádějí, že sedmero bájných vévodů bylo poprvé uváděno přibližně ve stejné době, kdy Kosmas sepisoval Kroniku českou L.P. 1119-1122. Postavy jsou také vyobrazeny na stěnách rotundy sv. Kateřina ve Znojmě.

  Jména sedmi knížat v takovém případě snad dokonce tvořila součást jakéhosi nastolovacího obřadu či rituálu už v době Velkomoravské říše. Pěkná hypotéza, jenže potřebovali bychom ještě nějaký důkaz o Nezamyslovi a jeho šesti následovnících. Třeba právě na stěnách znojemské rotundy.

  Dlouho se mělo za to, že ona sedmička bájných vévodů zde skutečně vyobrazena je. Jenže slavná historička Anežka Merhautová vzala této iluzi vítr z plachet. K nelibosti mnohých badatelů dokládá zpodobnění českých knížat až počínaje Bořivojem. Přemyslovskou legendu pak na zdech rotundy zastupuje pouze známá scéna Přemysla Oráče od pluhu. Avšak ten, kdo zná dobře vnitřek rotundy ve Znojmě, jistě oprávněně namítne: jak je možné, že je tam těch vyobrazených knížat tolik? Kdo je tedy nahradil? A kdo to vlastně je?

  Podle mne jsou na stěnách rotundy vyobrazena nejenom česká knížata, ale i moravská údělná knížata. Není to tak dlouho, co jsem ve Znojmě a jeho rotundě byl! A další věc: vždyť přeci Znojmo je sídelní město moravských Přemyslovců! Tento můj názor podporuje i listina knížete Soběslava I. L.P. 1130. Sám sebe v ní označuje za českého monarchu osmnáctého v pořadí.A takového počtu dosáhneme jedině tak, že začneme knížata počítat od Bořivoje a přitom vyloučíme velmi krátce panujícího knížete opilce Vladivoje, který byl loutkou polského krále Boleslava Chrabrého.

  Kdyby existoval nějaký oficiální přemyslovský rodokmen, tak by právě kníže Soběslav I. byl jako panovník v pořadí 25. Ale jelikož nic takového není, počítal kníže Soběslav I. zřejmě správně. Tak tedy Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Neklan a Hostivít jsou jen jakási legenda a ve skutečnosti nikdy neexistovali, alespoň podle dnešních historiků, ale že by byla jména sedmi knížat jen výplod Kosmovy fantazie? Nebo jen Kosmas napsal to, co slyšel od druhých, případě co se po něm požadovalo? Vždyť svou latinsky psanou Kroniku českou tvořil na něčí objednávku. Patrně dokonce knížecí. Tak jak to tedy v případě bájných knížat je? Otázka na kterou patrně nikdy nenajdeme zcela stoprocentní odpověď. A tak se musíme držet toho, že prvním historicky doloženým knížetem byl z největší pravděpodobností až Bořivoj I.

Na obrázku: Rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě a postava bájného knížete Nezamysla.